Z regionů

Poetické popelnice oslovují kolemjdoucí

Ostrava je jediným městem v České republice, které má poetické popelnice. Kontejnery na odpad zdobí nápisy významných literátů. Od 23. dubna je 13 popelnic opatřeny texty, jejichž autorem je významný ostravský spisovatel Jan Balabán. Právě 23. dubna 2020 uplynulo deset let od jeho úmrtí.

Ukázky z prózy i poezie

Okrašlovací spolek Za Krásnou Ostravu a Antikvariát a klub s galerií Fiducia na den jeho skonu původně chystal speciální literární pouť vedoucí z městského centra do Vítkovic, kde autor žil, na níž měly zaznít i ukázky ze spisovatelova jedinečného díla. Tuto akci však nelze kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru uskutečnit. „Ve čtvrtek 23. dubna jsme proto během dne instalovali alespoň 13 poetických popelnic nesoucích ukázky z prózy, poezie i publicistiky Jana Balabána,“ uvedla organizátorka akce Ilona Rozehnalová.  V samotném centru Ostravy jsou popelnice v Miličově a Janáčkově ulici, na rohu Tyršovy a Čs. legií a za kostelem sv. Václava. Na další poetické popelnice narazí veřejnost ve Vítkovicích, Hrabově nebo Porubě.  

Literát Jan Balabán

Prozaik, dramatik, publicista, výtvarný kritik a teoretik Jan Balabán (1961) patřil k nejoriginálnějším osobnostem české polistopadové kultury. Velký čtenářský ohlas i uznání odborné kritiky sklidilo především jeho prozaické dílo, za své povídky a romány získal též řadu ocenění. K nejznámějším knihám patří povídkové soubory Možná že odcházíme, Prázdniny, Jsme tady či román Zeptej se táty. Výraznou roli v Balabánových textech hraje mj. specifické ostravské prostředí (především periferního charakteru) a s ním spojená osobitá mentalita i svérázné životní projevy jeho obyvatel.
Poetické popelnice

Poezii umístěnou na veřejných prostranstvích, v hromadných dopravních prostředcích, v parcích či na různých netradičních místech v minulosti již měla mnohá města, avšak jen Ostrava vlastní své poetické popelnice. Poetické popelnice seznamují zdejší obyvatele s texty vybraných pozoruhodných spisovatelů, nabízejí duchovní potěšení na neobvyklých místech a netradiční formou oživují některé zapadlé kouty – vynášení, třídění či přebírání odpadu se tak díky nim může stát oblíbenou činností všech milovníků múz. Kontejnery polepené fóliemi s básnickými či prozaickými texty jsou rozmístěny po celém městě. V současné době je jich v Ostravě již 39. První byly slavnostně odhaleny loni v březnu v den stých narozenin amerického básníka Lawrence Ferlinghettiho, na podzim – v rámci oslav Listopadu 1989 – je pak doplnilo dalších třináct s ukázkami české experimentální poezie na téma svobody a lidských práv. Nyní je doplnilo dalších 13 s texty Jana Balabána.

Nepřehlédněte:  Romové se vracejí z Británie. Proč nejsou v karanténě?

Vybrané texty Jana Balabána

„Není snad zbabělejší otázky než Je to nebezpečné? Klademe si ji nahlas i
v duchu a rádi bychom si na ni vynutili kladnou odpověď třeba i metodami
„bílého anděla“, jen kdyby to šlo. Nechce se nám žít s pocitem, že je to
nebezpečné, že každý náš pohyb hrozí v jistém smyslu ztrátou a smrtí. Strach nás nutí k tomu, abychom zůstávali zabetonovaní sami v sobě a abychom tam mučili svou duši stejnou otázkou se stejnou zoufalou bezvýchodností. A tak se kuriózně nejnebezpečnější stává samotná touha po bezvýhradném bezpečí. “

„Ani síť, ani hvězda. Když přilétáte do Ostravy za bezmračné noci, vidíte
pod sebou něco, co se spíš podobá rozhrabanému ohništi, kde v tmavém popelu svítí sem tam žhnoucí uhlíky.“

„Důležité je už to, že dokážeme procítit lidskou bolest, umíme ji sdělit,
přemýšlet o ní, mluvit o ní s určitým soucitem. To je ten nulový stupeň
naděje. Nula je také číslo. Od něho se dá jít nahoru…“

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close