Z regionů

Epidemioložka a hygienička Kotrbová: Rozdíl mezi „klasickou chřipkou“ a covidem-19 je zásadní! Lidé to ale nechtějí slyšet!

Je onemocnění SARS-CoV-2, u nás známé jako covid-19, jen „obyčejnou chřipkou“ z které si nemáme dělat vrásky, nebo jde skutečně o něco, co tu ještě nebylo, a měli bychom se bát? Uznávaná epidemioložka, hygienička a ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje Květoslava Kotrbová to vidí jasně.

Je covid-19 obyčejná chřipka, jak o tom mnozí, včetně odborníků hovoří, nebo jde o něco jiného?
Určitě nejde o takzvanou „obyčejnou chřipku“. Jsou tu docela zásadní rozdíly a pro laiky velmi jednoduše popsatelné. Zatímco na běžnou chřipku samozřejmě umírají také lidé, ale až na opravdu minimální výjimky neumírají zdravotníci, na covid-19 ano. U nás ne, ale v okolních státech a ve světě je těch případů úmrtí zdravotníků mnoho. A co se dalších rozdílů týče, jsou v příznacích a v průběhu onemocnění.

Jak tomu máme rozumět?
Zatímco u běžné chřipky vám poměrně rychle začnou příznaky, jste infekční, tedy nakažlivý, skončí vám příznaky a přestáváte být infekční, u koronaviru covid-19 jste infekční i týden před tím, než vám to vypukne, a můžete být infekční až čtyři týdny poté, co jste tzv. „pocitově zdravý“. A dalším zásadním rozdílem je, že zatímco na naši běžnou chřipku máme vakcínu a umíme ji usměrnit i léky, na covid-19 vakcína není a není zatím ani fakticky dosažitelný lék. A je tam ještě jedno kritérium, které je docela zásadní pro okolí nakaženého.

Jaké to je?
Čím horší průběh nemoci, tím je takzvaná nálož viru větší, nebezpečnější. Takový člověk může nakazit mnoho lidí ze svého okolí. A nám se to ukazuje třeba po linii rodin, kdy doposud doznívají nakažení od těch, kteří byli pozitivně testováni před měsícem… Nebo v různých seniorských zařízeních v republice a podobně.

Je tedy virus stále pro vás virology, epidemiology a hygieniky v podstatě velkou neznámou?
Svým způsobem ano. Stále nemůžeme s jistotou říct, co na rozdíl od tzv. běžné chřipky to s organismem každého člověka udělá. Vezměte si, že jsou starší lidé a logicky ohrožená skupina seniorů, a ti mají třeba lehký průběh, až se tomu lékaři diví. A pak jsou daleko mladší pacienti, u kterých se předpokládá, že průběh by měl být mírný, a u nich je průběh daleko komplikovanější. Výjimkou není ani úmrtí. Tedy ne tolik u nás, ale v zahraničí je těchto případů bohužel mnoho.

U koronaviru covid-19 jste infekční i týden před tím, než vám to vypukne, a můžete být infekční až čtyři týdny poté, co jste tzv. „pocitově zdravý“.

Říká se, že na běžnou chřipku u nás umře ročně až 2500 lidí, zatímco na covid-19 v ČR doposud zemřelo necelých 240 lidí. Šlo v drtivé většině o staré a chronicky nemocné osoby. Nezemřeli by tedy dříve nebo později i tak, právě třeba na běžnou chřipku?
To je otázka. Neznám jejich diagnózu a u nás je opravdu situace ještě velmi mírná, ale vezměme si situaci v okolních zemích – v Itálii, Španělsku, Francii, Švýcarsku nebo i v USA. Tam zemřelo spousta lidí, kteří běžnou chřipku každoročně prodělali bez úhony, i když byli chronicky nemocní, ale tento vir je zkrátka a dobře položil. Ne všechny, ale v naprosté většině to jejich původní onemocnění to uspíšilo nebo zhoršilo.

Nepřehlédněte:  Zákaz návštěv v nemocnicích: Může za to covid-19!

Je jasné, že když prodělám covid-19, získám automaticky protilátky?
To právě tak automatické a jasné není. Částečně ano, ale při tomto onemocnění se ukazuje, že protilátky v těle přetrvávají poměrně krátkou dobu. Navíc, vysoká část populace nemá protilátky, je neimunní, tzv. vnímavá, a při znovu zavlečení nemoci se mohou nakazit…

Nosit roušky má smysl, není to jen psychologický efekt.

Myslíte si, že je nějaká vakcína a lék na dosah?
To netuším, ale nemyslím si, že bychom měli vakcínu za pár týdnů. Ono opravdu není jednoduché vyrobit vakcínu na cokoli tak, jak si mnozí myslí. Než se taková látka může aplikovat, musí projít mnohým testováním a ani pak to neznamená, že je bezpečná a účinná.
Jsou tři základní fáze vývoje vakcíny a řeší se: zda nepoškodí zdraví a není tedy kontraproduktivní, zda se v ní nacházejí protilátky a zda jsou ochranné. To je dost zásadní věc. A to, jak jistě uznáte, není otázka na dny, týdny nebo ani měsíce. Je to dlouhodobý proces.

Má smysl nosit roušky? Je to zásadní opatření, nebo jde jen o psychologický efekt?
Rozhodně to smysl má. I když každého z nás to obtěžuje, mnohým je to nepříjemné, někomu to i ze zdravotního hlediska může vadit, není to jen psychologický efekt. Každé malé dítě přeci ví, že jediná účinná cesta, jak eliminovat šíření kapénkové infekce, je zakrytí úst. Když kýcháte či kašlete, zakrýváte si, nebo byste si měli, zakrývat ústa a nos. A covid-19 se šíří kapénkovou cestou! Čili pokud se budeme chránit, nosit roušky alespoň na exponovaných místech, budeme si mýt a dezinfikovat ruce, bude se čím dál více snižovat riziko na minimum. Jsou národy, třeba Japonci, které roušku používají řadu let. Oni téměř netrpí na různé chřipkové epidemie.

Nepřehlédněte:  Ostravská zoo nestihne otevřít v pondělí

Neobáváte se, že s uvolněním restriktivních opatření a otevřením hranic se to tu může tzv. promořit a rozšířit covid-19 ještě více? Může přijít další vlna?
Vyloučit se to nedá, ale pokud se budeme chránit, budeme ohleduplní jeden k druhému, dodržovat jistá opatření, můžeme nákazu eliminovat na maximum. Takzvanému zavlečení zvenčí se asi neubráníme a virus tu skutečně s námi bude i nadále. Ale je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Jak budeme chtít chránit sebe, své blízké.

Jste ředitelkou KHS Jihočeského kraje, nejméně postiženého regionu v ČR. Čím si vysvětlujete, že i když jde o příhraniční region, je nakažených i mrtvých nejméně?
Je to jak skladbou obyvatel, zdravotním stavem, ale i tím, že se opatření udělala včas. Že naše nemocnice a zdravotníci byli připraveni, dobře vybaveni, a i když i u nás jsou takzvaní pendleři, asi jsou lidé více disciplinovaní, a za to jim patří velký dík. Nicméně opatření, která udělala vláda v rámci ČR, nebyla rozhodně zbytečná, jak si možná někteří myslí. Měla a mají svá opodstatnění, a kdo ví alespoň něco málo o virech, epidemiologii a hygieně, jistě to uzná. A moc si přeji, abychom už mohli posílat jen čísla uzdravených a čím dál méně nakažených, což se nám alespoň za poslední dny velmi dobře daří.

Tagy
Pokračovat ve čtení

3 komentářů

  1. S paní ředitelkou Kotrbovou naprosto souhlasím – není to chřipka a máme li mít tuto infekci pod kontrolou, pak žádní pendleři, postupné uvolňování vládních opatření a s otevíráním hranic velice, velice opatrně! Paní doktorka Kotrbová je odborník, je rázná, není manipulovatelná a takovou osobnost ve vedení národ potřebuje.

  2. S paní ředitelkou Kotrbovou naprosto souhlasím – není to chřipka a máme li mít tuto infekci pod kontrolou, pak žádní pendleři, postupné uvolňování vládních opatření a s otevíráním hranic velice, velice opatrně! Paní doktorka Kotrbová je odborník, je rázná, není manipulovatelná a takovou osobnost ve vedení národ potřebuje.

Související články

Back to top button
Close
Close