Z regionů

Bílovecký zámecký pán není na žádné novoty zvědavý

Zámek Bílovec vstupuje v sobotu 13. června do jubilejní 10. sezóny. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiér, avšak velkým tahákem je historická fraška z roku 1730 v podání Zámecké divadelní společnosti nazvaná Velmi těžký den architekta Gansse. Mladý krnovský stavitel Georg Friedrich Ganss se snaží přesvědčit majitele bíloveckého panství barona Karla Sedlnitzkého o důležitosti přestavby jeho požárem poškozeného zámku. Baron však není na nějaké „novoty“ vůbec zvědavý. Až na místě uvidíte, co se dělo dál.

Pokoj baronky i porcelán

„Připravili jsme pro návštěvníky celou řadu novinek. V letošní sezóně bude prodloužena prohlídková trasa o pokoj baronky Margarety Sedlnitzké, rozené von Eichendorff, spisovatelky a básnířky, která do Bílovce často zajížděla ve 20. letech minulého století. Ve Velké jídelně zámku návštěvníci uvidí repliky původních zámeckých dveří, které se do zámku vrátily po 75 letech, ale také zbrusu novou historickou instalaci včetně porcelánu, broušeného skla a dobového prostírání,“ zve návštěvníky kastelán zámku Eduard Valeš.

Vernisáž malířky Rosany de Montfort

Součásti zámecké prohlídky bude výstava obrazů ostravské rodačky žijící ve Velké Británii, malířky Rosany de Montfort. Vernisáž je v sobotu v 16 hodin.

Zámek bude v sobotu 13. června otevřen od 13 hodin. Prohlídky se konají v 14, 15, 17 a 18 hodin. Skupina může mít maximálně 20 návštěvníků. Vstupné je dobrovolné.

Historie zámku

Město Bílovec existuje od první čtvrtiny 14. století. Leželo na křižovatce obchodních cest a existenci tvrze se strážní funkcí zde můžeme předpokládat již od počátků města. Roku 1383 Beneš z Kravař dal městu právo na odúmrť a odpustil placení poplatků po dobu tří let. Takto získané prostředky měly být využity na výstavbu opevnění. To později sloužilo jako ohradní zeď zámku.

Nepřehlédněte:  Slavná Češka žijící v Bejrútu Blanka Matragi: Bylo to jako apokalypsa!

V roce 1464 se ujal panství Mikuláš z Vladěnína a dá se předpokládat, že jen upravoval již existující tvrz. Ze středověkých částí, které lze pro nedostatek charakteristických výzdobných prvků těžko přesněji datovat, se dochovala klenutá prostora v suterénu dnešního severního křídla zámku, dnešní kotelna. Klenba vykazuje značné deformace, proto musela být v raném novověku podepřena dvěma masivními pilíři. Středověké relikty zapojené do stavby bíloveckého zámku nejsou stejného stáří. Relikty ještě středověké části je nutno hledat v severní nárožní věži a jejím okolí. Suterény jsou vyzděny z lomového kamene. V nejnižší úrovni suterénu se nachází prostora přibližně kruhového půdorysu dodatečně klenutá cihelnou kupolí, patrně při barokních úpravách.

Roku 1543 bylo panství bílovecké prodáno Janu Oderskému z Lidéřova a při intabulaci 1546 do desk zemských bylo poprvé označeno jako zámek. Zásadní význam pro vývoj zámku měl prodej panství Mikuláši Pražmovi z Bílkova v 50. letech 16. století. Pražmové věnovali zámku značnou pozornost.

Bernard Pražma z Bílkova roku 1570 zprostil poddané na jejich žádost povinnosti stráže, kterou byli povinováni konat zřejmě na věži s ochozem. Stavební úpravy zásadního charakteru realizoval Karel Pražma až v 70. letech 16. století, o čemž vypovídá nápis na kamenné desce na zasazené do dvorního průčelí.

Zámek měl typickou renesanční dispozici s chodbou obíhající po vnitřní straně dvora. Pravděpodobně již v této stavební fázi byl postaven na uzavřeném půdorysu jako čtyřkřídlý s mírně nepravidelným dvorem, jehož dispozice vnikla v důsledku zapojení starší stavby. Je pravděpodobné, že zámek měl již tehdy postaveny obě okrouhlé nárožní věže.

Zásadní význam pro poznání dějin bíloveckého zámku má urbář panství z roku 1606, který obsahuje i popis stavby.  „…zámek, s krásnými vznešenými místnostmi na všech čtyřech stranách, z kamene a dobře postaven, … předzámčí, s klenutými i neklenutými jízdárnami, se sypanými podlahami, a to všechno je opatřeno silnými zdmi pro případ nouzové potřeby.“

Nepřehlédněte:  Dobrá zpráva pro řidiče: Skončí 3 ze 7 omezení na D1!

Od roku 1652 se ujal bíloveckého panství Václav Sedlnický z Choltic, který je získal sňatkem. I v dalším urbáři bíloveckého panství z roku 1696 je zmiňován zámek s rozličnými velkými i malými pokoji, na všech čtyřech stranách z kamene k pohodlí, nahoře i dole vystavěný, s klenbami, sklepy, komorami. Zámek měl i funkci fortifikace, v urbáři je na více místech zmiňováno opevnění – vše obehnáno silnou zdí pro případ ohrožení.

Roku 1729 zachvátil Bílovec požár, který způsobil rovněž rozsáhlé škody na zámku. Tehdejší držitel panství Václav Karel Sedlnický z Choltic podnikl přitom rozsáhlou přestavbu zámku. V této době bylo zbořeno západní křídlo zámku, v severovýchodním rohu bylo postaveno reprezentativní trojramenné schodiště. Úpravy zámku byly dokončovány ještě v letech 1784 – 89.

Zámecký mobiliář se nedochoval. Zřejmě vzal za své při požáru v roce 1945. Po tomto požáru v roce 1945 bylo nutné odstranit škody. Ne vždy se tak dělo citlivě a často docházelo k nenapravitelným škodám a snižování historické hodnoty a autenticity objektu. Po požáru byla budova stažena železobetonovým prstencem, nová mansardová střecha se zděnými vikýři byla postavena v letech 1946 – 47 a následujícího roku pokryta břidlicí. Na půdě byla na přechodnou dobu umístěna obilná sýpka. Nad patrem byl zřízen trámový strop. Nová okna byla dodána roku 1953.

V roce 1960 pokračovalo provádění vnitřních omítek a podkladních betonů. V budově zámku sídlilo Městské muzeum v Bílovci a od roku 1961 Krajský ústav národního zdraví v Ostravě. Přechodně byl zámek od roku 1961 využit jako sklad obilí.

Tagy
Pokračovat ve čtení
Back to top button
Close
Close