Z regionů

„Bez kojeneckých ústavů se už dnes obejdeme,“ říká odbornice na péči o ohrožené děti

O budoucnosti kojeneckých ústavů pro děti do 3 let se řadu let a stále vedou diskuze. Někteří jsou pro zachování, jiní pro jejih eliminaci. Ředitelka Nadacce Sirius Dana Lipová, která se dlouhodobě věnuje péči o ohrožné děti je ale přesvědčena, že je konečně čas na změnu a bez ústavů, jako je známe desítky let, se již dokážeme obejít

„Často jsou to paradoxně lékaři, kteří zdůrazňují zdravotní péči. Naopak psychologové jsou jasně proti a zdůrazňují důležitost citové vazby,“ říká Dana Lipová z Nadace Siruus.

Řada domácích i zahraničních odborných studií zastaralý ústavní přístup, praktikovaný u nás od 50. let minulého století jednoznačně kritizuje a ve většině evropských zemí je umístění malých dětí do ústavní péče zakázáno zákonem.

V České republice se změna chystá až nyní a má podporu i mezi odborníky na ochranu ohrožených dětí. „Řešením ale není specializovaná zařízení jednoduše zavřít, ale transformovat je na preventivní služby pro rodiny,“ vysvětluje odbornice na péči o ohrožené děti.

Nápadů zrušit tzv. kojenecké ústavy tu bylo mnoho, ale teprve nyní jsme v situaci, kdy je to reálné. V posledních letech trvale klesají počty dětí umístěných do těchto ústavů, takže v loňském roce bylo malých dětí do 3 let v kojeneckých ústavech už jenom 335.

„Jak ukazují statistiky Ministerstva zdravotnictví, přibližně dvě třetiny z nich se navíc do 12 měsíců vrátí zpátky do svých rodin,“ říkají odborníci z Nadace Sirius.

Kojenecké ústavy přestávají sloužit původnímu účelu

Dětí v kojeneckých ústavech je rok od roku méně, není proto divu, že kojenecké ústavy hledají jinou náplň činnosti. Jejich zázemí, personál a vybavení jim umožnily zahájit neformální transformaci již před řadou let.

Většina jich nyní provozuje tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (neboli ZDVOP, stejné zařízení jako Klokánek), mnoho jich zřídilo dětské skupiny pro děti se specifickými potřebami, jesle nebo stacionáře. Jiné začaly nabízet služby rodinám s dětmi se zdravotním postižením nebo se začaly zaměřovat na práci s rizikovými těhotnými nebo matkami po porodu.

Nepřehlédněte:  Broumovské kostely lákají na barokní krásu

„Dnes již nenajdete žádný kojenecký ústav, který by neprovozoval několik dalších jiných služeb. Většina jich proto už jakousi transformací prošla. Co je však problém, je skutečnost, že kojenecké ústavy tyto služby neregistrují a nepřiznávají tak formálně jejich nabídku,“ dodala Lipová.

Všechny tyto služby jsou však upraveny v zákonech, vyžadují registraci, jsou spojeny s kontrolou kvality služby. Tento stav je tedy zapotřebí napravit.

Transformace už začala. I když neoficiálně.

V této situaci přichází návrh poslance Aleše Juchelky (ANO), který vychází z této situace a dále ji rozvíjí. Podporuje a legalizuje již probíhající transformace kojeneckých ústavů. Základem jeho návrhu je kvalitní uchopení nových služeb a jejich rozvoj. Díky tomuto návrhu dojde také k urychlení transformace.

Návrh mj. umožní, aby služby, které kojenecké ústavy začaly nabízet na základě poptávky rodin, zůstaly pro rodiny dále dostupné. Návrh neříká, aby se zařízení zavřelo a personál byl propuštěn; naopak umožňuje další rozvoj současných služeb a vyžaduje jejich poskytování dle platné legislativy.

Ukázkovým příkladem transformace podle návrhu poslance Juchelky je strakonické dětské centrum. Už v loňském roce zrušilo kojenecký ústav a nyní poskytuje péči pouze v rámci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a sociální službu pro matky, které se ocitnou v krizi.

Místo ústavní péče pro děti zajišťuje preventivní a prorodinné služby. Přesto právě Tomáš Fiala, ředitel nemocnice, v jejímž areálu toto dětské centrum působí, veřejně vystupuje proti transformaci kojeneckých ústavů a tvrdí, že se bez nich neobejdeme. Buď se v naší, pravda, poněkud náročné legislativě neorientuje, nebo se s návrhem poslance Juchelky dostatečně neseznámil. Nicméně právě dětské centrum ve Strakonicích je důkazem, že proměna je nejen možná, ale tak přirozená, že pro její personál se nic zásadního nezmění. Byť je v tomto konkrétním případě poněkud kuriózní, je zřejmé, že si ji neuvědomuje ani pan ředitel (odkaz na článek s MUDr. Fialou zde).

Nepřehlédněte:  Celníci odhalili tuny nelegálního odpadu z Itálie!

Bez dalších kroků to nepůjde

Je však třeba říci, že nový návrh sám o sobě nezruší ústavní péči pro děti, za kterou je Česká republika dlouhodobě kritizovaná odborníky a mezinárodními organizacemi, zabývajícími se ochranou práv dětí. Je však prvním krokem k takovému cíli a je zapotřebí, aby tento návrh nezůstal ojedinělým počinem.

Je třeba změnit i další věci. Například u osvojení dítěte se po novele občanského zákoníku výrazně prodloužila doba, než se dítě dostane k novým rodičům. Máme sice zákonnou oporu pro pěstounskou péči, jak krátkodobou, tak dlouhodobou, ale v České republice schází dostatek pěstounů. Od zavedení pěstounské péče nedošlo k žádné zásadní revizi jejího fungování. Máme krizová zařízení pro děti (již zmíněná ZDVOP), ale jejich fungování je ohrožováno nestabilním financováním. Potřebujeme také oddělit péči o nemocné děti v domovech pro osoby se zdravotním postižením od péče o dospělé.

Návrh poslance Juchelky je po dlouhé době opět krok, který vede k opravdovým změnám našeho systému, proto jej vítáme a plně podporujeme. Pokud pan poslanec získá podporu svých kolegů ve sněmovně, mohou se stát z kojeneckých ústavů zařízení, která budou pomáhat nejen dětem, ale i jejich rodičům. A budou pomáhat tak, aby děti nikdy nemusely své rodiče opustit.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Související články

Back to top button
Close
Close