Hodujte a hubněte s Evelýnou

Slepice 6. Jak jsem trumfla souseda

Také se musím zmínit o sousedovi, který mě vlastně k chovu slepic inspiroval. Sleduji ho každý den z terasy při kávě, jak na zahradě vlastníma rukama buduje tu svoji slepičí haciendu.

Začal lehkými terénnímu úpravami, odborným oplocením a pokračoval řemeslně dokonalou dřevostavbou. Ta je zateplená, má odizolovanou podlahu, šindelovou stříšku a dvířka se otvírající na opravdové kovové panty a dají se zavřít na petlici. Žádný gumycuk.

Není kurník jako kurník

Můj chlívek oblepený vším možným v hundertwasserovském stylu vedle něj vypadá jako trabant zaparkovaný u nablýskaného Mercedesu.

Přiznám se, že mě občas přepadne trochu smutek. Dělám, co mohu. Řežu, přitloukám, lepím a dokonce jsem tuhle i vrtačku spustila, zatím ovšem bez příklepu, protože nevím, co to je. Ale takhle úžasně jako on to prostě nedokážu. Nikdy.

A pak si vzpomenu na tu svoji povedenou slepičí trojku a hned se mi zase udělá líp. No a co? Ať si má třeba napáječku na dálkové ovládání s LED osvětlením. Jeho slepice nemají jména, nikdy neochutnaly čerstvé sazenice salátu, nechodí si s nimi povídat děti z širokého okolí a na rozdíl od těch mých, kterým jsme naplánovala důstojnou smrt stářím, skončí na pekáči, nebo v polívce. A vůbec, na Hundertwassera se do Vídně jezdí dívat celý svět.

Ale ten můj? To je kurník

Dopíjím kávu a volám na něj zvesela přes plot. „Máš to Jirko moc pěkný. A taky se někdy přijď podívat na ten můj kurník. Dala jsem tam snad všechno, co jsem doma našla. Dřevěné schůdky, zbytek plovoucí podlahy, staré koberce,“

V tu chvíli soused strnul a vytřeštil na mě oči v nekonečném úžasu. A mě došlo, co si zřejmě myslí. Totiž, že moje holky mají ve své garsonce dřevěné schodiště, plovoucí podlahu a koberec. Haha, tak to jsem ho tedy pořádně trumfla. Že bych jim pořídila i televizi? To opojné vítězství dané chvíle To opravdu stálo za to. Byl čas využít nějaká ta vajíčka.

Nepřehlédněte:  Slepice 3: Křehké soužití nabírá na síle

Trochu zdravěji  „vytuněná“ vajíčková pomazánka.

Tahle pomazánka je vlastně taková sázka na jistotu. Vajíčka má doma v lednici snad každý. Já si ji jen trochu upravila, jak to ostatně mívám ve zvyku, k hubnoucímu obrazu svému.

Suroviny

Pro cca 4 osoby

  • 2 PL tvarohu
  • 1 PL zakysané smetany
  • 2 PL jogurtu
  • 2 ČL lahůdkového droždí
  • 2 vajíčka
  • 30 g šmakouna (nemusí být)
  • 1 celá jarní cibulka
  • Zelená petrželka nebo libeček (nešetřit)
  • 1 stroužek česneku
  • Jarní cibulka
  • Sůl (já použila „vajíčkovou“ himálájskou)
  • 1 ČL kurkumy
  • 1 ČL dijonské hořčice
  • Pepř (já používám barevný čerstvě mletý)
  • 0,5 dcl mléka

Postup

Vařená vejce a šmakouna nakrájím na kostičky, cibulku a petrželku jemně nasekám. Přidám tvaroh, zakysanou smetanu, jogurt, lahůdkové droždí, drcený česnek, namelu trošku čerstvého barevného pepříku a dosolím, já do pomazánek velice ráda používám černou himalájskou sůl, která trošku chutná po vajíčkách, a tady chuť vajíček jen pěkně podtrhne. Lahůdkové droždí, jak známo, absorbuje tekutiny, kdyby Vám směs příliš zhoustla, klidně ji ještě trochu nařeďte mlékem. Nakonec pomazánku ještě dochutím pikantní dijonskou hořčicí a kurkumou, která sice nemá výraznější aroma, ale je velice zdravá, a také nám pomazánku krásně obarví do žluta.

Už jen stačí uvařit si ranní čaj, nebo kávu, talíř si obložit čerstvým, ideálně domácím pečivem a hromadou zeleninky. A snídaně – pro mě nejdůležitější jídlo – dne může začít!

Hubněte zdravě s labužnící Evelýnou Snižování nadváhy je běh na dlouhou trať, tak si ho zpříjemněte. Prostě není nad správně naložený talířJak říkám s oblibou: Hodujte a hubněte. Vaše Eva Evelýna Dosedělová

Tagy
Pokračovat ve čtení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Související články

Back to top button
Close
Close