Historie

Přírodní záhada: monstrum zvané krysí král

Krysí král je prazvláštní přírodní fenomén, který vzniká prapodivným propletením krysích ocasů, které si do dnešních dní nedokáže věda vysvětlit.


Nejstarší zmínka o krysím králi pochází z roku 1564, kdy se našel první pletenec krys. Nejčastěji se skládá ze šesti až devíti krys, ale v květnu roku 1828 našel mlynář při demolici mlýnského komína v německém městě Buchheim krysího krále, který se skládal až z 32 vysušených a holých krys, zřejmě ještě nedospělých jedinců. Tento obludný pletenec je možné ještě dnes vidět v muzeu v německém městě Altenburg, kde je vycpaný unikát stále uložen (viz snímek).


Několik krysích králů se však našlo i živých. Jedním z nejpodivuhodnějších nálezů byl ten z prosince 1822 ve vesničce Döllstädt v německé spolkové zemi Durynsko. Tehdy rolníci v dutém podkrovním trámu stodoly našli dokonce dva krysí krále. Jeden se skládal z 28 a druhý ze 14 živých krys.
Živého krysího krále s 18 krysami našel v roce 1748 i německý mlynář Johann Heinrich Jäger v německém městě Grossballhausen. V dalším německém městě Erfurt se v roce 1722 našel kruh z 11 krys a v roce 1895 byl ve francouzském Štrasburku objeven pletenec z 10 krys, který je dnes možné vidět ve zdejším zoologickém muzeu. Téměř vždy se jednalo o krysy rodu Rattus rattus, odborně nazývaný jako krysa obecná.

Výjimkou bylo nalezení polních krys, které se našly na indonéském ostrově Jáva, kde tvořilo pletenec 10 mladých jedinců. Naposledy se našel krysí král v roce 2005 na farmě v estonském městě Võrumaa, kde farmář Rein Koivu našel pletenec 16 jedinců, z nichž bylo sedm krys naživu. Záhadou pro odborníky proto je, jak mohly pletence někdy i dospělých krys vůbec přežít.


Vítaný sběratelský artikl


O krysích králích se ve své knize Rats zmínil i nizozemský spisovatel Maarten’t Hart, píšící pod pseudonymem Martin Hart. Ten zdokumentoval až 56 různých případů, ale jak uvádí, až 38 z nich bylo podle jeho názoru falešných. Ty se pak prodávaly sběratelům kuriozit za velké peníze. Je však nepochybné, že mnoho krysích králů vzniklo přirozeně mezi krysami.

Nepřehlédněte:  Když Rusové ovládli Konstantinopol


Odborníci se však ještě ani dnes nedokáží shodnout, jak krysí kruh vzniká, a jak vůbec krysy můžou přežívat. Někteří francouzští vědci si myslí, že ke spojení krys dochází před narozením, kdy se mláďata ještě před vrhem propletou. To by mohlo být vysvětlení pro krysy, které se našly ještě holé. Jak však vysvětlit krysí kruhy, kde byli někteří nebo všichni jedinci živí? Mohly by si svázané krysy pořídit dostatek potravy, když bylo zřejmé, že musely takto žít několik týdnů až měsíců, což potvrdily i nálezy, kde ještě i dospělé krysy stále žily?

Deformace, nebo bojový šik?


Jednou z možností podle vědců je, že se skupina několika krys ocitne v uzavřeném prostředí, kdy se tlačí jedna na druhou. Jejich ocasy pak k sobě přilnou a propletou se do doslova gordického uzlu, který už krysy neumí rozplést. Jsou tak nuceny společně si shánět potravu.


V roce 1964 zkoumali nizozemští zoologové pod rentgenem krysího krále skládajícího se ze sedmi krys, kterého našli v nizozemském městečku Rucphen v zimě roku 1963. Ukázalo se, že ocasy krys byly skutečně svázané a byly na nich dokonce vidět i zlomeniny a mozoly. Ocasy tak musely být propletené několik dní až týdnů.

Jak však vznikne krysí král v prostředí, které není uzavřeno, je stále záhadou. Mohou taková seskupení krysy využívat například na obranu před predátory tím, že se semknou do jednoho kruhu a ocasy si tak úmyslně zapletou, ale potom je již nedokáží rozplést? Zatím je to jedno z mnoha nevyřešených tajemství ve zvířecí říši.
Jan Tinterov

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close