Historie

Netvor jménem Caligula mučil a zabíjel pro zábavu

Císař Gaius Julius Caesa Gemanicus, známý spíše podle své dětské přezdívky Caligula – botička, se narodil roku 12 a císařem stal v roce 37, když zemřel jeho strýc, císař Tiberius. I když se v Římě proslýchalo, že Caligula svého strýce uškrtil, nikdo nenáviděného Tiberia nelitoval a Caligula byl v prvních měsících své vlády mezi lidem populární. To se po sedmi měsících změnilo…

Caligulu zachvátila horečka, která mu zřejmě poškodila mozek. Dnes už nevíme, co to bylo za nemoc, historici se nejvíc přiklání k teorii, že šlo o zánět mozkových blan. Buď jak buď, z Caliguly se stal netvor.
Nejdříve nechal popravit všechny své dřívější podporovatele, aby je umlčel a oni nemohli povídat o tom, jak se dostal na trůn. Později téhož roku zemřela Caligulova sestra Drusilla, se kterou měl incestní vztah. Zdrcený Caligula nechal vyhlásit období smutku, během něhož trestal smrtí smích, koupání nebo stolování se členy rodiny. Nechal Drusillinu tvář razit na mince a prohlásil ji za bohyni. Ve svém smutku se přestal starat o vládu a začal za potěšení rozhazovat peníze, které nahromadil spořivý Tiberius. Pořádal hry a obrovské hostiny, na které zval zástupy lidí. Při hostinách leželo před hosty zlato vypracované do podoby ovoce, sám Caligula rozpouštěl cenné perly ve vinném octu a poté ho pil. Za 6 měsíců byla státní kasa prázdná.

Císař „děkoval“ otráveným jídlem


Aby se dostal k dalším penězům, rozjel Caligula nové kolo procesů se zrádci, protože ti, kdo byli usvědčeni z velezrady, museli odevzdat majetek státu. Před soudem se tak ocitli nejbohatší občané, kteří měli velký majetek, a Caligula po něm toužil. Jiné boháče zase donutil, aby uvedli Caligulu jako svého dědice a pak jim císař poslal jako díky otrávené jídlo, které museli pod dohledem pretoriánů sníst. Majetek zavražděných boháčů prodával osobně Caligula během veřejných dražeb a nutil lidi, aby si prodávaný majetek kupovali za přemrštěné částky. Toto chování vůči boháčům mu římský plebs schvaloval a byl mezi prostým lidem pořád populární. Brzo však mělo dojít i na ně.

Nepřehlédněte:  Do bojů u Leningradu zasáhly i oživlé mrtvoly s hudebními nástroji

Milenku vystavoval nahou


Caligula nechával popravovat lidi bez jakéhokoliv důvodu, záleželo jen na jeho rozmaru. Zločince předhazoval lvům, protože to bylo levnější než maso od řezníka. Caligula měl pohlavní styk s kýmkoliv, kdo mu padl do oka. S mužem či ženou, jemu to bylo jedno a odmítnout nešlo. Jedna z jeho milenek byla jistá Caesonia, kterou měl opravdu rád, i když nebyla krásná a porodila tři děti. Caligula jí s oblibou ukazoval na veřejnosti nahou a chlubil se jejími sexuálními výkony. Když Caesonia znovu otěhotněla, tvrdila, že dítě je Caligulovo. Protože Caesonia byla silně promiskuitní, Caligula zpočátku pochyboval, že je narozená holčička jeho. Přesvědčilo ho až to, když viděl, jak se dítě snaží vydrápat oči dětem, které si s ní hrály. Aby si Caesonia císařovu náklonnost udržela co nejdéle, krmila ho léky, které měli zvyšovat jeho sexuální potenci. Tyto léky však ničili Caligulův mozek a jeho duševní stav ještě víc chátral.

Rodiče přihlíželi popravám dětí


Bezdůvodně zavíral lidu sýpky a sledoval, jak trpí hlady. Jindy rozhazoval do davu volné vstupenky do cirku, díky čemuž vznikaly tlačenice a Caligula se bavil tím, jak se lidé ušlapávají k smrti. V cirku pořádal souboje prašivých zvířat s postiženými lidmi. Tohle sice lidi bavilo, ale jen do té doby, než zjistili, že v aréně může skončit každý římský občan. Jeden spisovatel byl v aréně upálen, protože popíral Drusillino božství. Trenéra gladiátorů nechal vsadit do řetězů jen proto, že odmítal nechat pozabíjet všechny vycvičené muže během jediného představení. Trenérovi každý den mlátili do hlavy kladivy, dokud mu nezačal zapáchat mozek. Zápach císařovi začal vadit a přikázal, ať trenéra setnou. Caligulova brutalita rostla každým dnem. Rodiče museli přihlížet popravě svých dětí. Po popravě zval císař zdrcené rodiče na večeři, kde se je snažil rozesmát. Jednoho senátora nechal pomalu rozsekat na kusy a všechny části těla pak tahat po ulicích Říma. Často nechával mučit lidi při jídle, aby mu lépe chutnalo. Když v Římě zasvěcovali most, nechal Caligula do vody hodit několik lidí a utopit je háky. Takto posvětil stavbu nového mostu. Když ho někdo vyrušil z přemýšlení, umlátil ho osobně kladivem.

Nepřehlédněte:  Švýcarská zbožnost vlákala nepřítele do pasti
Císař za svou krutovládu zaplatil životem. Foto: archiv

Kořist z války? Lastury…


Caligula prý velmi litoval, že za jeho vlády nedošlo k žádné katastrofě, během které by zemřelo víc lidí. Myslel si, že by to proslavilo jeho vládu. Rád říkal, že Augustus se proslavil tím, že v Teutoburském lese přišel o tři legie. Sám chtěl zaútočit na Británii, ale u Lamanšského průlivu se zastavil a spokojil jen s tím, že jeho vojsko posbíralo lastury, které pak Caligula nazval kořistí z přemoženého moře. Po návratu do Říma uspořádat obrovskou vojenskou přehlídku, která měla oslavit jeho vojenský triumf. Aby bylo čím přehlídku zaplatit, uvalil daně na jídlo, mzdy portýrů, na sňatky a výdělky prostitutek. A protože to nestačilo, nutil římské ženy prostituci v jeho paláci, kde se musely vystavovat nahé. Řím ho začal nenávidět k smrti.

S blonďatou parukou za bohyni


Caligula se považoval za boha a nechal si stavět chrámy a vztyčovat sochy. Jedna byla z ryzího zlata a musela se každý den oblékat podle toho, co měl zrovna na sobě. Často se za bohy převlékal, oblíbený měl zejména kostým bohyně Venuše s dlouhými blonďatými vlasy. Z Alexandrie si nechal přivézt do Říma zbroj Alexandra Velikého, kterou císařovi pochopové vzali z jeho sarkofágu. I když zbroj byla obtloustlému Caligulovi malá a špatně se do ní dostával, projížděl na vozu ulicemi Říma oblečený jako Alexandr a nechával si provolávat slávu. Sochy jiných významných Římanů byly zničeny, dokonce uvažoval, že zlikviduje i Homérovy básně, protože se v nich nepíše o něm. V jeruzalémském chrámu nařídil vztyčit svojí sochu, aby ho mohli Židé uctívat. To se naštěstí už nestihlo, protože místodržící stavbu sochy zdržoval, dokud „botička“ nepřišel o život.

Nemilosrdný atentát


Caligulovu hrůzovládu trpěl Řím necelé čtyři roky. Byl zabit 24. ledna 41, když šel s Caesonií na palatinské hry. Zabil ho vůdce jeho pretoriánské gardy a další vysoce postavení spiklenci. Caligula byl ubodán minimálně 30 ranami, stejně tak byla zabita Caesonie. Jejich dceru zabil jeden setník ranou o zeď, o níž si rozbila hlavu.
Jan Tinterov

Tagy
Pokračovat ve čtení
Back to top button
Close
Close