Historie

Když Rusové ovládli Konstantinopol

Během rusko-turecké války v letech 1877-78 Rusové drtivě porazili osmanskou armádu a osvobodili skoro celý Balkán. Od dalšího postupu je odradili až Britové, kteří si nepřáli, aby Rusové ovládli Bospor a s ním Černé moře. Dnes se to už asi moc neví, ale Rusové se přesto do Konstantinopole dostali a stali se na krátký čas faktickými vládci města. Stalo se to o necelých padesát let dříve.


Roku 1833 byla osmanská říše ještě ve větším rozkladu než v letech rusko-turecké války. Tehdy vládl Osmanům sultán Mahmud, schopný muž, ale beznadějně zničený hýřením a pitím alkoholu. Trpěl tuberkulózou a cirhózou jater a jeho pokladna byla zoufale prázdná. Když nastoupil na trůn, potřeboval se zbavit elitního vojska janičářů, kteří se postupně změnili v línou a přesto velmi privilegovanou společenskou vrstvu. Janičáři odmítali bojovat, tolikrát ani neopustili kasárna, a když ano, místo bojování se věnovali spíše plenění.


Janičáře zničil Egypt


Sultánovi roku 1826 s nimi došla trpělivost a už nemínil dál platit velmi nákladné a přesto neužitečné vojenské těleso. Ale neměl dostatek vojáků, aby s janičáry skoncoval. Požádal proto o pomoc egyptského vicekrále Muhamada Alího. Vicekrál byl sice formálně sultánův poddaný, ale v Egyptě vládl jako suverénní panovník a Egypt na rozdíl od zbytku říše prosperoval. A Muhammad také vlastnil dobře vyzbrojenou a v evropském stylu vycvičenou armádu. Muhamamd sultánovi svou pomoc přislíbil a skutečně s pomocí jeho vojáků byli janičáři zničeni. Mnoho jich bylo pozabíjeno či popraveno, a ti, co přežili, dostali skromný důchod a vlastně přestali existovat. S jídlem roste chuť, a tak s pomocí egyptských vojáků naplánoval sultán vojenské tažení proti vzbouřencům v Řecku. Nic však nešlo podle plánů a na stranu Řeků se navíc přidaly evropské mocnosti. Když válka skončila, bylo egyptsko-osmanské vojsko poraženo, společná flotila ležela na dně moře a Řecko bylo nezávislým státem. A Muhammad požadoval kompenzaci za ztracené lodě a vojáky. Požadoval pro svůj Egypt Sýrii a Libanon. To sultán odmítl a tak vicekrálův syn překročil Gazu a po staré Napoleonově cestě vyrazil na sever.

Nepřehlédněte:  Bratrovražedná bitva u Lipan. Co jí rozhodlo?


Město získali bez boje


Turci kladli odpor, ale proti zkušeným vojákům egyptského vicekrále neměli šanci. V polovině léta 1832 byla celé Sýrie a Libanon v jejich rukách. Pak se Egypťané zastavil u Issu a čekali. Bylo to shodou okolností nedaleko místa, kde Alexandr Veliký porazil Dareia. Sultán a vicekrál spolu navázali diplomatické jednání, ale to nikam nevedlo. A tak se egyptské vojsko znovu vydalo na pochod a v prosinci 1832 rozprášilo osmanské oddíly poblíž Konye. Egypťané měli cestu do Konstantinopole volnou, žádné další vojáky už Mahmut neměl. A proto v nouzi nejvyšší požádal sultán o pomoc svého strašného souseda – Rusko. A car souhlasil. A tak na jaře 1833 proplula ruská flotila Bosporem a zakotvila u Zlatého rohu. Zároveň se vylodil ruský expediční sbor o síle 30 000 mužů. Rusové se utábořili nedaleko města a město se zaplnilo jejich vojáky. Když Britové a Francouzi zjistili, že Rusové obsadili Konstantinopol prakticky bez boje, úplně se zděsili. V létě připlula i jejich loďstva a západní diplomaté donutili Egypťany, aby se stáhli z Anatolie. Egyptu zůstal v držení Libanon a pořád formálně patřil pod sultánovu vládu.


Rusové mezitím v Konstantinopoli získali velký vliv. Ruští důstojníci rozdali mezi turecké vojáky 24 000 zlatých medailí s carovým portrétem, velké množství peněz bylo investováno do uplacení úředníků. Rusům se podařilo získat na svou stranu většinu vlivných Turků, ale to se nakonec ukázalo zbytečné. Když se Egypťané na podzim stáhli, odpluli z města i Rusové. Marně přemlouvali cara jeho rádci, aby město obsadil natrvalo. Car nechtěl proti sobě poštvat Británii s Francií a navíc se mu podařilo se sultánem uzavřít takovou mírovou smlouvu, která z Mahmuda dělala ruskou loutku. V tom se však car přepočítal, protože alkoholem zničený sultán roku 1839 zemřel. A nový sultán měl jiné plány…

Nepřehlédněte:  Před 78 lety byl uskutečněn atentát na Heydricha. Výstavu v Národním muzeu lze shlédnout i online

Jan Tinterov

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close