Rozhovory

„Začínat s plaváním způsobem prsa je už přežitek,“ říká plavecká trenérka Gabriela Minaříková

Vedoucí plavecké školy Swim Smooth a stejnojmenného plaveckého oddílu, plaveckou trenérku Gabrielu Minaříkovou, potkáte nejspíš u bazénu nebo i přímo v něm. Jediná Češka v týmu Top 50 Swim Smooth Coaches sdružující nejlepší trenéry z celého světa totiž vodu miluje a lásce k ní učí i ostatní. O její výukovou metodu Plavání s Plavlem a Plavlínou určenou pro nejmenší plavce teď projevili zájem až v Austrálii.

Rodiče často učí plavat svoje děti sami, ale většinou na to jdou špatně. Vyděšené dítě s hlavou nad hladinou drží pod břichem a nutí jej dělat plavecké pohyby. Nemáte někdy chuť do toho zasáhnout?
Takovou chuť mám a také že jsem zasáhla, někdy se na to už opravdu nedalo koukat! Reakce bývají různé, je to tak půl na půl. Někdo si nechá poradit a je rád, někdo mě pošle k šípku, protože má svou představu a nedá si říct. Je i mnoho rodičů, kteří prostě šetří na nesprávném místě a myslí si, že když je plavat naučil jejich táta, naučí to svoje dítě také. Ale doba pokročila, jsou nové, mnohem efektivnější a také příjemnější metody, jak děti naučit dobře plavat. Mnohem víc dnes víme o biomechanice pohybu a také způsob, jak se správně plave technicky, se za poslední roky hodně změnil.

I proto jste vyvinula vlastní metodu, jak děti naučit plavat, o kterou teď mají zájem až v Austrálii?
Ano. Zásadním impulsem bylo narození mojí dcery Viki. Já sama vodu miluju a chtěla jsem i své dítě naučit plavat správně, efektivně, ale i příjemně a tak, aby ani nevědělo, že se něco učí. Vymyslela jsem proto ucelenou metodiku, kdy krok pro kroku, od jednoduššího ke složitějšímu, učíme děti hrou – pomocí obrázků, básniček, figurek dvou sourozenců Plavla a Plavlíny, plaveckých deníků a spousty her. Hrajeme si například na torpéda, zvířátka a jiné zábavné věci, takže ani nepostřehnou, že se něco učí. Zároveň dbáme na to, aby se děti s vodou sžily, měly ji rády a plavaly správnou technikou. A máte pravdu, tato česká metoda „plavání hrou“ á la Jan Ámos Komenský zaujala i některé špičkové australské trenéry, kteří podle ní chtějí začít učit.

Básničky pro Plavání s Plavlem a Plavlínou jste taky vymyslela sama?
Je to tak, například k tomu, aby si děti uvolnily tváře a neměly paniku z vody v puse, které si sem tam i loknou, říkáme: „Naber vodu do pusinky, vzpomeň přitom na hodinky. Bim bam hlavou do stran kývám, v každé tváři vodu vnímám.“ Nobelovu cenu za literaturu za to asi nezískám, ale věřte, že to funguje (smích).

Nepřehlédněte:  Zpěvák Tomáš Ringel: S Evou Pilarovou odešlo něco velkého
Výuka pomocí instruktážních karet. Foto: Swim Smooth/Luboš J. Marek

Co můžeme jako rodiče udělat pro děti, kterým povinná výuka ve škole nevyhovuje a nechtějí se tak učit plavat?
V takovém případě doporučuji, aby s námi zkusili individuální hodinu, kdy se soustředíme jen na jejich dítě. A hned, jak v sobě dítě zlomí nechuť k výuce, může pokračovat ve skupině – až už v té školní nebo i u nás. Zajišťujeme také předškolní i školní plavání. Po dohodě s vedením školy děti se mohou učit jinak: netradičně, progresivně, systematicky a zábavně plavat s Plavlem a Plavlínou.

Tonoucí člověk má obrovskou sílu…

Už jste ve vodě někomu zachraňovala život?
Díkybohu to naštěstí nebylo potřeba. Ale mám i záchranářský kurz a jsem připravena reagovat, pokud někoho, kdo se topí, uvidím.

A co tedy máme dělat, když vidíme, že se někdo topí?
Odolat nutkání jednat hned a pomyslet na svoje vlastní zdraví a život. A pokud to jde, ihned volat záchranku. Do vody skočit bezpečně a vždy s nějakou plavací pomůckou, která je zrovna po ruce: může to být kruh, ale i člun, lehátko nebo třeba větev. U jezu tonoucímu ideálně hodit házečku – to je takové záchranářské lano v pytlíku – nebo tam být sám na lano připoutaný. Snažit se neztratit tonoucího z dohledu, ale nepřibližovat se moc k němu, aby vás nestáhl ke dnu. Topící se člověk má totiž obrovskou sílu, jak se pere o život. S mojí dcerou například často ve vodě blbneme tak, že mi leží na zádech a lehce se přidržuje mých ramen. Já s ní plavu a vezu ji, ale i jako velmi pokročilá plavkyně toho mám za chvíli dost. A to je malá holčička, která je v klidu a plavat umí, takže se dokáže nadlehčit a pomoci mi kopáním.

Můžete srovnat bazény u nás a v zahraničí – jak jsme na tom s čistotou vody, atrakcemi nebo servisem?
Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku! A nemusíme chodit daleko. Letos jsem byla opět na dovolené na Slovensku a musím říci, že Slovákům závidím. Doslova na každém rohu mají termální bazén nebo aquapark a na hodně dobré úrovni. Se servisem na Slovensku jsem byla pokaždé spokojená, personál byl vždy velmi milý a ochotný, nesetkala jsem se s žádnou nepříjemnou šatnářkou, jak tomu u nás bohužel bývá. A věřte, že jak jsem zemí projížděla, tak jsem se vykoupala skoro všude…. Také jsem zaznamenala mnohem větší počet plavčíků u bazénu, až mě to někdy překvapilo, kolik jich tam na bezpečí plavců dohlíželo.

Nepřehlédněte:  Rektor UK Tomáš Zima: Koronavirus je mediální pandemie!

Nekazí právě aquaparky, kde všichni stačí, chuť lidí umět pořádně plavat?
Myslím, že ani ne. Zaplaťpánbůh, že aquaparky jsou, a děti to tak víc láká k získávání zkušeností s vodním prostředím! Nemyslete si, ono sjíždět tobogán, plavat v divoké řece nebo podplavávat chrliče vody je jistým způsobem dobrá příprava na zátěžové situace, které mohou na otevřené vodě nastat. Horší samozřejmě je, když na nějakou nebezpečnou atrakci vleze neplavec a vypadne z kruhu či rukávků. Za mě tedy říkám: ať se děti řádně naučí plavat v plavecké škole, a pak si jdou do aquaparků zařádit.

V Česku jste první a jediná licencovaná držitelka australské plavecké metody Swim Smooth, zaměřené na snadné, hladké a efektivní plavání. Jak se plave v Austrálii?
Jé, tak to je moje oblíbená otázka. Úplně jinak! Plavou tam úplně všichni, úplně všude a úplně pořád! Také se tam velmi rozšířeně pěstují sporty spojené s vodou. Na plážích se sportuje a neválí. Ať už je to paddleboarding, kitting, surfing a tak dále. Myslím, že je to země zaslíbená plavcům a rájem pro plavce. V Austrálii jsem například nikdy neviděla, že by si někdo přišel do bazénu zablbnout, poskakovat, plavat napříč a různě tam překážet. Tam se prostě plave! Máte tam rozdělené dráhy pro rychlé, středně pokročilé a pomalé plavce, ale i pro ty, co plavou znak, motýlek, prsa či kraul, a nikdo nikomu nepřekáží. Každý si přinese svoje oblíbené pomůcky, nejčastěji pullbojku, ploutve a packy, připraví si je k bloku a jde na to. A takto na to jde i osmdesátiletá babička, prostě jsem zírala.

Máte i nějakého plavce nebo plavkyni, která se vám líbí?
Opravdu se mi líbí, jak plave Barbora Seemanová, naše velmi úspěšná kraulařka. Také vidím obrovský potenciál v naší juniorské reprezentantce Natálii Tužilové. Těm holkám opravdu držím palce a doufám, že o nich hodně uslyšíme! Obě plavou perfektně technicky, což oceňuji, protože techniku se sportovními plavci jako trenérka donekonečna brousím. Natálku tak znám i osobně, také jsem jí techniku pomáhala spravit. Je to moc milá holka, která na to má jak svou postavou, tak svojí hlavou.

Nepřehlédněte:  Gastroznalec Lukáš Hejlík: Koronakrize může dobrým podnikům pomoci
Znak v podání plavecké trenérka Gabriely Minaříkové. Foto: Swim Smooth/Luboš J. Marek

Jaké mýty musíte okolo plavání nejčastěji vyvracet?
U pokročilejších plavců nejčastěji ten, že je lepší dýchat na každý druhý záběr kvůli dostatku kyslíku. Přitom časté nadechování zpomaluje, plavec neplave souměrně, jakoby pokulhává na jednu stranu, což ho brzdí, zadělává si tak navíc i na svalovou dysbalanci. Přitom stačí lépe vydechnout a mít tak vyprázdněné plíce pro kvalitnější nádech a nadechovat se tak na každý třetí záběr.

Ještě něco vás zlobí?
Vůbec se mi nelíbí trend vytahování se u kraulu za každou cenu ve jménu co nejdelšího plaveckého kroku, to je fakt pitomost. Dochází tak často k takzvanému dobíhání paží, neustálému zpomalování a vynakládání sil na opětovnou akceleraci…

To jsou určitě skvělé rady pro sportovní plavce, ale co my ostatní?
Zůstaneme-li u rekreačního plavání, začínat s plaváním způsobem prsa je už přežitek, mnohem snazší, plynulejší a zdravější je znak a kraul. Žasnu také nad nadměrným používáním často nevhodných plaveckých pomůcek. Děti jsou v nich jak ve skafandru a v životě se tak nenaučí sžít se s vodou, aby věděly, co v ní dělat mohou a co už ne.

Kdybyste měla kouzelnou hůlku a mohla si jako trenérka plavání něco přát, co by to bylo?
Mít pro naši plaveckou školu a oddíl vlastní bazén a zázemí. Lidí v Praze totiž přibývá mnohem rychleji než bazénů, které jsou přeplněné a pronájmy pro výuku plavání jsou drahé. Kdybyste věděli o nějakém prima bazénu, který je v Praze k mání, nebo o investorovi, který by do toho šel s námi, určitě mi o něm nezapomeňte říct! (úsměv)

Tagy
Pokračovat ve čtení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Související články

Back to top button
Close
Close