Rozhovory

Rektor UK Tomáš Zima: Koronavirus je mediální pandemie!

Prof. MUDr. Tomáš Zima (53) je zkušený lékař, který vede Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky UK. Navíc je od roku 2013 rektorem Univerzity Karlovy. Jeho pohled na současný stav pandemie je tedy více než zajímavý a dal by se možná shrnout do věty: Ať rozhoduje rozum a chladná hlava – bez paniky!


Už na začátku dubna jste veřejně kritizoval tvrdé restrikce, které naše vláda zavedla. S odstupem několika týdnů – změnil byste ve výzvě něco?
Před několika týdny jsem připravil výzvu vůči těm, kteří rozhodují, aby se podívali na data o viru bez emocí a zhodnotili reálný stav a dopady omezení nejen na zdraví občanů, ale také na naši ekonomiku. Musím podotknout, že v té době ještě neexistoval vládní harmonogram uvolňování restrikcí. K mojí výzvě se posléze přidala (dne 21. 4. – pozn. red.) desítka dalších špičkových lékařů a profesorů z Univerzity Karlovy, se kterými jsme se shodli na určitých krocích, které by vláda měla udělat. Protože jedno je jisté – virus tady bude asi stále a musíme se s ním naučit žít. Imunita, která se u člověka vyvíjí, je především buněčná a velmi obtížně se vyšetřuje. Ale i tak je potřeba vymýtit jeden z názorů, že pokud se nakazím covidem-19, určitě zemřu. Ano, lidé jsou stále smrtelní, ale nakažených virem zemře minimum. A ti, co skonali a byl u nich prokázán covid-19, měli jiná závažná onemocnění, například nádorové v posledním stádiu či závažné onemocnění oběhového systému a srdce. Samozřejmě – každá smrt a odchod blízké osoby je bolestná a nenahraditelná ztráta.

Jaké jsou další nepravdy o covidu-19?
Média především pracují se senzacemi, a někdy i bulvárním způsobem. Takže se dočtete o výpovědi zdravotní sestry popisující odpojování lidí od ventilátorů, což je nesmysl. Nebo že se všichni mrtví s covidem-19 pohřbívají v New Yorku do hromadných hrobů. Když pak čtete dál, dozvíte se, že to byli lidé bez příbuzných nebo jejich pozůstalí neměli peníze na pohřeb. Na Hartově ostrově se podobným způsobem z výše popsaných důvodů pohřbívá už asi 100 let, ale až teď to získalo ten „správný a pořádný“ mediální ohlas.
Proto by lidé u nás neměli hned propadat panice, ale pátrat po faktech a používat selský rozum. Například pěkný ukazatel je počet lůžek na 1 000 obyvatel. My máme více než 7, Itálie a Španělsko lehce nad 4 a USA asi jen 2,7! Je tam tedy třetina nemocničních lůžek, které máme my. Zdravotní systémy těchto států jsou v úplně jiné kondici než české zdravotnictví, které si stojí velice době. A to strašení o nedostatku lůžek pro nemocné v České republice vycházelo z nejextrémnější varianty pandemie, ale realita ukázala, že máme velkou rezervu. A že naše zdravotnictví – včetně skvělého personálu – je připraveno!

Máme se tedy stále čeho bát, nebo ne?
Na začátku samozřejmě nikdo nevěděl, jak se bude epidemie šířit a jak početná bude první vlna nemocných. Proto je potřeba vládě za její první kroky poděkovat, protože se nebála a přijala velmi tvrdá opatření. Ale v tuto chvíli víme, kolik je pacientů, a můžeme odhadnout jejich nárůst. Víme, že v české populaci je přes 7 000 nakažených a v nemocnicích jich leží kolem 350, takže si to můžeme jednoduše spočítat. Je to asi 5 %, z toho na ventilátorech je čtvrtina.

Odpovědní lidé by se měli s odstupem času na nákupy podívat, vyhodnotit je a poučit se z chyb do budoucnosti.

Kromě uvolnění restriktivních opatření, která se podle vašich slov podepisují na ekonomice státu, chcete po státu, aby zveřejnil seznam všech položek a věcí – včetně cen a částek, které stát ve stavu nouze nakupoval v objemu miliard korun bez výběrových řízení. Máte tedy podezření, že vláda vedená Andrejem Babišem jednala v některých případech ve stylu „malá domů“?
Takhle bych to neřekl. Myslel jsem to jako apel, aby vláda přijala zákony ve prospěch občanů, aby získali ošetřovné, byly upraveny přijímací zkoušky na vysoké školy, daňové záležitosti i paragrafy proti exekucím. Aby se přijaly určité zákony proti šmelinářům, kteří zneužívali této kritické situace a prodávali věci s extrémním zhodnocením. To jsou věci nemravné a za to by v krizové době měly padat mnohem vyšší tresty. A také by se měly některé záležitosti zpětně prověřit. Je jednoznačné, že na začátku, když panovala časová nouze, stoupaly například ceny respirátorů, protože bylo problematické je sehnat. Ale odpovědní lidé by se měli s odstupem času na nákupy podívat, vyhodnotit je a poučit se z chyb do budoucnosti. Abychom byli lépe připraveni v případě další krize.

Nepřehlédněte:  Lenka Pastorčáková: Mluvčí a vicemiss o knihách v době pandemie

Když jsem si vaši výzvu četl, shrnul bych si ji asi do věty – zachovejme klid, chladnou hlavu a nepropadejme panice. V jednom rozhovoru jste totiž uvedl, že na světě ročně zemře 1,4 milionu lidí na průjmovitá onemocnění a 1,3 milionu na tuberkulózu, ačkoli vakcína je známa desítky let, ale není kolem toho takový humbuk. Proč je tedy covid-19 teď tématem číslo 1 po celém světě?
Těmi čísly jsem chtěl upozornit, aby se věci dávaly do patřičných souvislostí. Když se v některých státech uvedou vysoká čísla nakažených a zemřelých, je potřeba se ně podívat i z hlediska demografie. Pokud se jedná o stát s desítkami či stovkami milionů obyvatel, tak je to třeba v přepočtu s méně lidnatými zeměmi srovnatelné. Totéž platí i lokálně, máme zasažený New York a pak jsou místa v USA, kde je lidí s covidem-19 mnohem méně. Chtěl jsem tedy poukázat na to, že na světě existují nemoci, na které umírá mnoho lidí, třeba právě tuberkulóza, a přestože proti ní existuje již dlouho vakcína, stejně si každý rok vyžádá mnoho lidských životů. Teď se všichni upínají k vakcíně proti covidu-19, jejímž prostřednictvím se svět má s virem vypořádat. Ale nevypořádá.

„Nesmíme propadat strachu, panice a beznaději,“ stojí v dokumentu Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti. K signatářům patří například zleva prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc., prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. a prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA. Foto: Martin Rychlík

Proč ne?
Protože vakcína bude vyvinuta za několik měsíců, možná ještě později. A rovněž stoupá populace záměrně neočkovaných lidí. Někteří rodiče nechtějí dávat děti očkovat, a tak narůstá počet případů například spalniček a černého kašle. Jenže očkování je velmi důležité a měli bychom ho využívat v boji proti známým nemocem.

Očkování je velmi důležité a měli bychom ho využívat v boji proti známým nemocem.

Máte nějaké racionální vysvětlení, proč proočkovanost českého národa postupně klesá?
Protože existují různé platformy, tvrdící, že je očkování špatné, že vyvolává vedlejší choroby a podobně. Je to klasické šíření fake news. Téměř každý lék má vedlejší účinky a v ojedinělých případech můžete zemřít dokonce i po požití paralenu či acylpyrinu. Ale musíme vážit tisíciny či milióntiny rizika versus ochrana zdraví společnosti. Neočkovaný člověk je zdravotním rizikem pro ostatní.

Nepřehlédněte:  Michaela Dolinová: Sněhánky mám jako vlajkovou loď!

Říkáte, že tu stále existují mnohem horší onemocnění než je covid-19. Proč je tedy kolem něho takové mediálního šílenství?
Jde o mediální pandemii, obsáhlejší než vlastní pandemie. A proč? Protože žijeme v globálním světě a existuje mnoho elektronických médií, velmi rychle fungujících a předhánějících se v servírování senzací. Za druhé je covid-19 nová nemoc a taková je vždy zajímavá. Také má nádech exotična, vir se přenesl z netopýra na luskouna a z něho na člověka. Ale když se podíváme trochu do historie, byly poslední epidemie vždy tzv. zoonózy, tedy nemoci přenesené ze zvířete na člověka. HIV z opice, SARS z kaloně a MARS z velblouda. U covidu-19 zatím nevíme, jak se bude chovat v budoucnosti, ale s přibývajícím počtem případů můžeme porovnávat získaná data alespoň v evropském prostoru. A nové věci se o něm dozvídáme každý den.

Co si myslíte o funkcionářích mezinárodních organizací, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejichž výroky se v průběhu času otočily jak pověstný kohout na střeše? WHO se zpočátku stavěla proti nošení roušek a OECD nás před lety kritizovala za přebujelé zdravotnictví…
Ano, to je pravda. OECD nám někdy kolem roku 2010 radila, abychom šli americkou cestou, tedy uzavřeli některé nemocnice, měli co nejméně lůžek a všechno pokud možno řešili ambulantně. Samozřejmě, máme více lůžek než v zámoří, ale podobně to má Německo i Rakousko. V tomto našem regionu je to určitý zvyk a tradice. Dostalo se nám za to kritiky a pak stejná organizace řekla, že jsme na pandemii dobře připraveni.
A WHO? Napřed tvrdí, že jsou roušky špatně, pak názor změní. Co si z toho má normální člověk vzít? Komu má a čemu může věřit? Jak se v tom má vyznat? A situace v USA je jiná než v ČR – tam jde bohužel o přímé důsledky dlouhodobého zanedbání lékařské péče u mnoha nepojištěných lidí.

Ale i naše vláda převedla informační velotoče. Stačí si jen vzpomenout na zmatky s otevírací dobou obchodů určenou jen pro seniory a na některá další vyhlášení, například o zavírání hranic na delší dobu…
Některá zveřejnění byla skutečně chaotická. Například i ta o kadeřnicích – ministerstvo průmyslu vyhlásí, že mohou doma stříhat, ministerstvo zdravotnictví to zakáže a za chvíli to samé ministerstvo stříhání doma povolí. Je to poněkud chaos, ve kterém se i ti nejvyšší aktéři sami poněkud ztrácejí. A také mám neveselý pocit z toho, že někteří odborníci jsou snad smutní z toho, že jim nevycházejí katastrofické scénáře. Typickým příkladem byly Velikonoce, kdy se po těchto svátcích měl počet nakažených zvýšit, někteří představitelé se nebáli mluvit i o tisícovkách lidí na lůžkách intenzivní péče. Za mne je to jasné vyvolávání paniky u veřejnosti. Ale nic z toho se nestalo. Jsem zvědavý, zda tito zodpovědní lidé, kteří tyhle hrozby vypustili, se veřejnosti někdy omluví a řeknou – víte, já jsem strašil zbytečně. Teď epidemie ustupuje, takže se začíná říkat, že přijde druhá či třetí vlna. Ale může přijít i čtvrtá vlna, chřipka také chodí každý rok v určitých periodách…

Koronavir je poražen! hlásají ranní palcové titulky. Jaký bude svět, do kterého se ten den probudíme?
Až se probudíme do světa bez nouzových opatření, koronavir tu bude stále s námi. Někdo ho bude mít, nebo si ho přiveze. A potrvá dlouho, než se vrátíme do normálního stavu. Svět bude skutečně jiný, protože lidé jsou vystrašení. Především se to týká seniorů, ti navíc museli žít často v izolaci, což se odrazilo na jejich psychice. Zastavení ekonomiky na několik týdnů se projeví negativně. Řada firem, malých podniků a živnostníků zkrachuje, stoupne nezaměstnanost a s ní přijdou sociální problémy nezaměstnaných lidí a jejich rodin. Během pandemie také zřejmě vzrostla u některých osob závislost na alkoholu, u dětí se může rozvinout závislost na počítačích a počítačových hrách, což jsou též důsledky izolace. A stoupl i počet domácího násilí. To všechno budeme muset řešit.

Nepřehlédněte:  Zpěvačka Hanka Křížková: Už se těším, až venku sundám roušku!

Opusťme teď téma koronaviru a prozraďte něco o sobě. Už když jste byl malý, hrál jste si s oblibou na doktora?
Ano, ale i na řidiče tramvaje či zoologa.

Co mne mrzí, a připadám si jako v Absurdistánu, je opěvovaný návrat tramvají na Václavské náměstí.

Kde jste vyrůstal?
Vyrůstal jsem a stále se vyskytuji v Praze 2, na Vinohradské ulici. Chodil jsem do Riegrových sadů, kde jsme v zimě sáňkovali a hráli fotbal. Základní vzdělání jsem získal v ZDŠ Na Smetance, tam teď chodím volit. Pak jsem vystudoval gymnázium Botičská.

Takže jste v Praze zůstal věrný jedné adrese?
Ne, s mojí bývalou manželkou jsem bydlel na Barrandově, později ve Stodůlkách a teď střídám Radlice a Vinohrady. Prahu mám rád, některé čtvrti mívám logicky více prochozené, ať už jsou to Vinohrady, Nové a Staré Město, Malá Strana, Smíchov, Prokopské údolí či Vyšehrad. Praha má mnoho krásných míst.

A jak na vás hlavní město působí?
Praha, co se týče vzhledu budov, získala po poslední povodni velký impuls a některé čtvrtě, jako je třeba Karlín, se změnily k nepoznání. Město se celkově rozvíjí, jen bychom měli dbát na to, aby se neztratil genius loci středu Prahy a dalších historických částí. Co mne mrzí, a připadám si jako v Absurdistánu, je opěvovaný návrat tramvají na Václavské náměstí. Z Vinohradské v minulosti jezdilo snad pět linek na Václavské náměstí. A všichni si tenkrát oddechli, že po náměstí už jezdit nebudou. Teď se zase s velkým humbukem povrchová doprava do středu města zavádí. Tramvaje budou protínat magistrálu, a jestli si někdo myslí, že díky tomu po ní lidé přestanou jezdit, je hodně naivní. A docela šílené je, že Praha stále nemá dostavěný vnější ani vnitřní okruh. Jsem skutečně zvědavý, zda se jich dožiju. Například pokud chcete z Prahy 5 jet do Prahy 8, musíte sjet do středu města k mostu Barikádníků, abyste mohl Prahu překonat. A chystanou trasu metra D? Tak tu si pamatuji, jak ji v 70. letech kreslili, když se otevírala první trase metra C…

Ke svým koníčkům řadíte historické památky, hudbu z 18. a 19. století golf i vaření. Takže na závěr – který pokrm je vaším majstrštykem?
Golf sice chodím moc rád hrát, ale hraji ho málo a ne moc dobře. Hlavně mne zajímají památky, historie, hudba. S chutí si jdu zaplavat a vaření považuji za relaxaci. Zvládám českou kuchyni, nedělá mi problém svíčková ani divočák na víně. Ale klidně si rád dám i rané brambory s tvarohem a mlékem. A z mezinárodní kuchyně? Přátelé říkají, že umím velice dobře francouzskou rybí polévku bouillabaisse.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close