Rozhovory

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček: Druhá vlna koronaviru může přijít už koncem srpna

Tisíce studentů, kolegů či vědců zná 56letého docenta a jaderného fyzika Vojtěcha Petráčka jako rektora ČVUT.  Široká veřejnost jej v poslední době více poznala jako médii hojně citovaného odborníka. Jeho názory, stejně jako řady jeho kolegů, často faktickými argumenty vyvažovaly smršť prohlášení politiků.
V devátém patře rektorátu v Dejvicích na začátku rozhovoru s Janem Bělohubým se ukázalo, že jeho jméno a tvář mají mnozí spojenu s obličejem v PET lahvi.

Část 1:
Vojtěch Petráček jako fyzik a vědec: koronavir, roušky, ČVUT, česká schopnost improvizovat

Myslím, že jste si získal srdce mnohých Čechů včetně mého tím, že jste si na hlavu natáhl vámi vlastnoručně vyrobený funkční respirátor z PET lahve. Mělo to i nějaký symbolický význam?

Nezůstalo to jen u zcela funkčního prototypu, který mám teď u sebe doma. Kontaktovalo mne v té době mnoho lidí, že si stejnou masku hravě udělali, někteří si přidělali i filtry.  Mnozí psali, že s tím jezdili i metrem a cítili se bezpečně. Ten prototyp byl zkrátka takový symbol, že se umíme bránit, že – jak někteří říkají – „české zlaté ručičky“ stále umí improvizovat, či že se k problému umíme z pohledu současné vědy postavit čelem. V podstatě jsme to zamýšleli tak, aby vše, co je standardně po ruce doma, mohlo být použito. Připomíná to tu situaci z Apolla 13, kdy technici na zemi museli násilně propojit řadu nekompaktních předmětů a návod poslat kosmonautům, aby se v pořádku po havárii mohli vrátit na Zem. Schopnost české improvizace se v této době projevila stoprocentně.

Jsou ti, kteří mají nasazenu roušku, chránění před viry v okolí?

Roušky mají význam ve smyslu kolektivní ochrany – chci chránit vás, vezmu si roušku a obráceně. Protože směrem ven, na kapénky, které nesou virus, má účinnost 99 %, směrem dovnitř je to 10 až 15 %. Ovšem když se virus nedostane do prostředí, tak ho ani nikdo v okolí nemůže vdechnout. Samozřejmě to funguje jen tehdy, když roušky nosí prakticky celá společnost. Myslím si, že právě Češi ve světové konkurenci dokázali, že celospolečenská ochrana rouškami funguje.

Na žhavé téma:
Jste jaderných fyzik. Jste pro využívání jaderné energie?

Samozřejmě. Při spalování uhlí se uvolňuje oxid uhličitý, který vede k tomu, že nám tady je víc a víc teplo. Uhlí je dokonce znečištěné i radioaktivními látkami. Ty se uvolňují při spalování do vzduchu kolem nás. Kdyby se spočítalo množství lidí, které mají problémy s zdravotní problémy kvůli smogu, tak to je číslo, které se ani nezmiňuje. Pozitiva jaderné elektřiny jsou zřejmá, už třeba zabezpečení těchto elektráren. I když se dříve někdy občas něco stalo, tak v porovnání s negativy elektřiny z fosilních paliv, je to zanedbatelné. A to i přesto, že Černobyl byl strašlivý. Každopádně vytváření emisí při spalování je větší problém.

Zdá se mi, že lidé z ČVUT nepotřebují příliš vedení, ale k řešení problémů sami aktivně přistupují. Že je nikdo nemusí pobízet, jen možná stimulovat… Je to pravda?

Nepřehlédněte:  Jan Čenský: Na Petřín mám romantické vzpomínky!

V oblasti vědecké je to vždy na kreativitě jednotlivců. Vymýšlí problémy i jejich řešení. Za ČVUT chceme, aby měli prostor i financování při hledání svých řešení. Máme 8 fakult, to je osm světů.

Co si podle vás lidé v posledních měsících nejvíce spojují s ČVUT?

Asi bych jmenoval hlavní produkty, které jsou známé a které od nás vyšly. Plicní ventilátory, celoobličejové masky pro lékaře – to jsou ty z těch šnorchlů – a poloobličejový respirátor. Ten byl vyrobený s pomocí 3D tiskáren. A jistě i těch 120 000 litrů desinfekce, které jsme taky u nás vyrobili. I aplikace umělé inteligence Nebojsa – tu lidí nevidí, ale pomáhá, aby se lidé nedostávali do vysoké koncentrace lidí, kde je možnost zvýšeného rizika nákazy. A určitě taky program robotizace pipetování v laboratořích, což výrazně urychlilo testování na koronavirus.

Proč tohle nezvládli třeba USA?

Takový kreativní přístup, jako máme my, nelze jen tak očekávat v jiných zemích. Zkuste říct Američanům „šijte si roušky“. To ani náhodou. Ti čekají, že od někoho něco dostanou, a ještě to bude certifikované. Vzít na sebe zodpovědnost, že něco vytvořím a použiji to, není typické v jiných zemích.

Je podle vás současné uvolňování restriktivních opatření příliš rychlé?

Je to poměrně složitá hra, která nemá bezztrátové řešení. Je to o tom, že nevíme, kolik dalších ohnisek vznikne, když to odšpuntujeme. Určitě to není za námi.  Když se to špatně pohlídá, bude to velmi rychle zpátky. Na druhou stranu mají opatření negativní dopad, jak na psychiku lidí, tak na ekonomiku státu. Sám chci už bez roušky vnímat vzduch, který voní. Musíme proto balancovat na ostří nože, a zároveň být připraveni se vrátit, pokud by se nárůst onemocnění výrazně zvyšoval.

„Druhá vlna by mohla přijít již na konci srpna. Právě jako následek otevření hranic po Evropě.“

Máme před prázdninami. Jak se díváte na otevření hranic?

Zatím to první kolo, které je za námi, jsme vyhráli. Za pomoci improvizace, rychlých reakcí, roušek, ale i díky očkování proti TBC, které také pomohlo. Ale když dojde k promíchání národů díky cestování… Mluvil jsem i s některými lidmi v NATO, podle jejich modelů by mohla přijít druhá vlna již na konci srpna. Právě jako následek otevření hranic po Evropě. Cestování po Evropě v létě se bude těžko hlídat z pohledu trasování.

Nepřehlédněte:  Zpěvačka Debbi: Prahu bych už za Německo nevyměnila!

Co by se tedy teď dál mělo dodržovat?

Rozhodně nosit roušky. Dál používat ty, které máme doma v případě potřeby. V létě to třeba nemusí být nutné, ale když bude mlha nebo přijde chřipková vlna, tak v té situaci bude dobré si zas vytáhnout z šuplíku roušku. Dnes jsou k dispozici (a má je připravené k možnému použití třeba Praha 6) i roušky z nanovláken. Ty zachytí asi 99 % virů směrem ven a kolem 70 procent směrem dovnitř. Pro první linii se vyvinuly věci, které je možné kdykoli vyrábět a mít doplněné rezervy. Na druhou vlnu jsme lépe připraveni a lidé se nemusí bát.

„Rizika elektronického trasování jsou veliká. Byl by ošklivý precedens, sledovat lidi.“

Dokážete si představit nějakou, třeba evropskou spolupráci, pro evidenci pohybu lidí po kontinentu?

Rizika elektronického trasování jsou tak veliká, že bych jejich použití určitě nedoporučoval. Byl by to ošklivý precedens, sledovat lidi. Při komunitním přenosu mezi lidmi se viry šíří exponenciálně, takže stejně kompletní trasování není možné. V Evropě vnímáme umělou inteligenci jako takovou, že by měla lidem pomáhat, ale ne je prohánět. Jsem zásadně proti aplikacím, které by toto umožňovaly.

Umí lidé správně používat desinfekci? Je tu nějaké nebezpečí?

Je důležité, aby lidé použili správné množství a aby chvíli vysychala na rukách. Když ne, tak tam zůstanou některé bakterie, které mohou získat odolnost. Vidíme okolo sebe v různých organizacích či prodejnách spoustu stojánků desinfekce, které dávkují malé množství. Může tedy nastat jiný problém, nebudeme mít problém s viry, ale s bakteriální nákazou.

Část 2:
Vojtěch Petráček a Praha

Jaká místa, jako rodilému Pražákovi, vám utkvěla z dětství i mládí?

Narodil jsem se v Praze 7 a pobývám mezi Prahou 6, 7 a 8 prakticky dodnes. Mládí jsem prožíval v Letohradské ulici a v Letenských sadech. A pochopitelně ve Stromovce.  Základka Letohradská, a měl jsem to také kousek na střední – do gymnázia Nad Štolou. Potom v roce 1982 následovalo studium na Matfyzu Karlovy univerzity v Tróji.

A co randění?

Ty krásné parky okolo, že? (smích) Ty byly přímo předurčeny.

Co vy a sport, nebo další aktivity?

Od klučičích let jsem střílel závodně z luku až do prvních ročníků gymnázia. A doma jsem i „bastlil“ jako většina kluků v té době, letoval a vymýšlel různé věci.

Nepřehlédněte:  Propadnou se ceny bytů kvůli pandemii natrvalo?

Jak relaxujete dnes?

Většinou mi v relaxaci pomůže třeba hra na kytaru. Ať sám nebo s kamarády. I sám skládám písničky.  Máme mlýn, a tam je pořád práce dost. Ale vzhledem k tomu, že mám dost udržování v práci, tak se o víkendech v mlýně snažím už opravdu jen relaxovat.

Část 3:
Co by Vojtěch Petráček v Praze změnil, kdyby mohl?

Pojďme do aktuálního dění v Praze. Uzavřít nebo neuzavřít Smetanovo či jiná nábřeží?

Doufám, že si správně změřili dopravu, která tam probíhá. Jestli to bude dělat problém, tak by to uzavření měli odstranit. Jako problém vidím i to, že když se něco opravuje, tak se musí postupovat podle nových norem. Když někde navazuje dvouproudovka na jednoproudovou, tak máme problém. V ranní špičce se to ucpe to dvou minut kvůli zúžení na jeden pruh. Doprava je pochopitelně v hlavním městě nadále problematická.

Co vás nejvíc v životě v Praze rozčiluje?

Mně se v Praze zkrátka líbí. Libí se mi nejen historické centrum města. Popravdě řečeno i pražská hromadná doprava je podle mne výborná, a krásně funguje.

„V roli primátora bych se pokusil dostavět okruh“

Kdybyste se stal den ze dne primátorem, co byste první změnil?

Dělat v Praze primátora je problematické. Ale asi bych se pokusil dostavět ten okruh. Aby se zde zlepšila exhalační situace. Platí, že co se do Prahy nepřivede, tedy i auto, to tudy nemusí projet. 

Vzkázal byste něco pražským politikům?

Brát to jako en bloc je těžké. Znám se a komunikuji s primátorem Zdeňkem Hřibem, zde v Praze 6 máme dobré spojení s radnicí a starostou Ondřejem Kolářem.

Kdyby dneska neexistovala žádná hrozba, především koronavirová, kam byste si chtěl zajet, kam vás srdce vede?

Asi někam na západ Anglie, do hrabství Cornwall. Nebo do Bretaně:  tam jsme dlouho nebyli a je tam moc hezky.

Na žhavé téma: Patří budoucnost elektromobilům, nebo ne?

Ne! Jednak proto, že někdo špatně spočítal uhlíkovou stopu při výrobě akumulátorů, a dále si nemyslím, že by mohla být vybudována dostatečně hustá dobíjecí síť a zkrácena doba dobíjení. Domnívám se, že budoucnost v autech má spíš vodík. Ten se dá vyrobit čistě pomocí elektřiny, dobře skladovat i tankovat, nebo vyměňovat vodíkové cartridge v autě. Při výrobě elektřiny by se více mohlo používat jaderných zdrojů, než fosilních paliv.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Související články

Back to top button
Close
Close