Rozhovory

Psychoterapeutka Sládková: Seniory ničí osamělost!

„To, co se děje kolem koronaviru, je ideální spouštěč k probuzení démonů jako jsou například nekontrolovaná agresivita nebo nadužívání alkoholu,” říká Hana Sládková, terapeutka certifikovaná Českou asociací pro psychoterapii (ČAK). Zároveň upozorňuje, že bychom měli myslet především na seniory.

Asi pro vás není překvapením, že nyní, v období pandemii, registrujete zvýšený počet žádostí o vaše služby…
V každé krizi narůstá potřeba lidí vyhledat pomoc, a to nejčastěji na linkách psychoterapeutické pomoci. Na adrese www.psychoterapie.cz byla proto spuštěna informační stránka pro linku psychoterapeutické podpory provozovanou členy ČAP, na které také sloužím. Současná situace ale spíše než počet žádostí o naše služby přináší změnu v poskytování psychoterapie. Po zvážení všech možných rizik (věk klienta, chronická onemocnění, cestování MHD) je možné nabídnout online služby typu Skype, Zoom, WhatsApp apod., případně klasický telefonní hovor. A tady je odpověď na otázku, zda je zvýšená poptávka terapeutické pomoci…

Využíváte tedy se svými klienty videokonference?
Ano, využívám. V případě, že jde o klienta, se kterým už mám vybudovaný vztah, nevidím ve využití online vedené terapie problém. Horší je to, když jsme na počátku terapeutické cesty, tady mi „placatost“ v komunikaci trochu překáží. A také jsem si všimla, že potřeba většího soustředění mě více vyčerpává.

S jakým problémem se na vás lidé nejvíce obracejí? Zvyšuje se třeba i počet případů domácího násilí, jako je tomu v zahraničí?
Se současnou situací pandemie nemáme nikdo žádnou zkušenost a je přirozené, že cítíme strach a úzkost, to je normální reakce na nenormální situaci. Někteří cítí ohrožení zdraví a života, někdo se bojí o práci, jiní trpí sociální izolací v nucené karanténě. Rodiče jsou s dětmi doma a nikdo není na podobný režim práce a školy z domova zvyklý. Mezi mými klienty jsem žádný nárůst domácího násilí nezaznamenala, ale moji kolegové, kteří se na problém specializují, nárůst pozorují. To, co se děje kolem koronaviru, je ideální spouštěč k probuzení démonů jako je například nekontrolovaná agresivita nebo nadužívání alkoholu, tedy toho, co vede k eskalaci již existujícího domácího násilí.

„Laskavost a humor jsou protilátkou proti strachu.“

Máte recept, jak čelit domácí „ponorce“, tedy stavu, kdy jsou lidé uzavřeni na několik týdnů v bytě?
V „ponorce“, ve které se teď všichni nacházíme, je samozřejmě těžké řešit už stávající konflikty a problémy. Na to teď není nejvhodnější doba. Zkusme spíše dělat to, co nám spolu funguje. Podívat se společně na film, hrát s dětmi hry, jít na procházku nebo sednout na kolo, přesadit kytky, změnit něco v bytě … Cokoliv, co budete rádi dělat společně. A když už je toho „společně“ moc, najděte si chvíli jen sám pro sebe a umožněte to i partnerovi.

Nepřehlédněte:  Kateřina Neumannová: Dcera mi udělala čáru přes rozpočet!

Jak by lidé podle vás měli zpracovat trauma, že jim na vir zemřel někdo blízký? Nebo je nakažen a oni o něj mají strach?
Toto je velice široké téma, na které se nedá jednoduše odpovědět…

Jak vy osobně čelíte epidemii?
Snažím se udržovat odstup od permanentního sledování zpráv, jsem v kontaktu se svými lidmi, cvičím každý den jógu, chodím na procházky kolem Berounky, bavím se sebezáchovným humorem na sociálních sítích … To by mi šlo, ale už se mi moc nedaří držet si režim a více spát, a to proto, že chci stihnout činnosti, které jsem dříve odkládala. A také si uvědomuji, že moje prožívání je teď mnohem intenzivnější a mnohem bohatší než za normálních okolností

Jak bychom měli povzbudit seniory? Spousta z nich má opravdu strach o svůj život…
Důležité je kromě zabezpečení jejich potřeb (léky a potraviny) jim dát také pocit bezpečí, bez toho není možné zůstat fyzicky ani psychicky zdráv. Nyní zdraví potřebují více než kdy jindy a navíc je ničí osamělost. Aby se tedy necítili osamělí, udržujte s nimi každodenní kontakt alespoň po telefonu. Pokud někteří z nich ovládají Skype atd., tak je to o to lepší, že se mohou s rodinou i vidět. Jistě na ně bude dobře působit, když se s vámi odreagují a vypovídají se. Laskavost a humor jsou protilátkou proti strachu. Pokud víte o nějakém osamělém seniorovi, existují pro ně speciální telefonické linky, které provozují například Elpida nebo Život 90.

A jak by měli rodiče postupovat, aby neztratili nervy při učení se svými ratolestmi?
Snažte se udržet i dětem denní režim co nejvíc podobný tomu normálnímu. Pomáhá stanovení vlídných, ale pevných hranic se svolením krátkodobých změn v režimu (hry na počítači, čas, kdy jít spát apod.) Podporujte děti v samostatné práci, s tím, že jste připraveni nabídnout pomoc, když ji budou potřebovat. A také mějte na paměti, že i děti se vypořádávají se strachem a negativními emocemi. Tady pomáhá vyjádření emocí skrze hru nebo povídání, mluvte s nimi o všem, co se právě děje.

Nepřehlédněte:  Miroslav Táborský: Sestra mne pronajímala za žvýkačku!
Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close