Rozhovory

MUDr. Štěpán Svačina: Do 30 let tu máme jiné nemoci!

Internista-diabetolog a obezitolog a předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. (67) velký strach z covidu-19 nemá. Spíše ho rozčilují „odborníci“, kteří svými výroky posilují v lidech paniku. A víte, která onemocnění a proč co nevidět zmizí z povrchu zemského?

Covid, covid a znovu covid. V médiích a mezi lidmi nejdiskutovanější pojem. Myslíte si ale, že třeba za 30 let bude pořád vzbuzovat obavy?
Takových infekcí jako je covid-19 může být v budoucnu celá řada a stále budou nebezpečné. Tomu těžko zabráníme. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že zmizí celá řada nemocí, které mají nyní vyšší úmrtnost než covid-19.

Proč si to myslíte?
Protože medicína udělala za posledních 15 let velký pokrok, především díky používání biologické léčby. Existují nemoci, které se podáním krátkodobé infuze s protilátkami zarazí třeba na roky. A to už je blízko k tomu, že zmizí navždy. Jsem přesvědčen, že za 30 let nebudou například cukrovka či vysoký krevní tlak jako diagnózy existovat. Kdyby mi bylo znovu 25 let, nikdy bych nešel dělat diabetologii, protože její perspektiva je zcela jasná. V tomto oboru zůstanou jen určité lékařské postupy u nejvážněji nemocných pacientů, ale základní nemoc vymizí. Totéž se může týkat celé řady endokrinních onemocnění. A nezapomínejme, že velký pokrok nastal také v medicínské technologii. Stačí se podívat o pár desítek let zpátky, co všechno se operovalo velkým řezem přes břicho. Dnes se operace žaludku téměř neprovádějí, na vředy stačí prášky a na jiné operační úkony jen malý otvor do těla. Zkrátka spektrum nemocí a léčby se radikálně změnily a stejné to bude za zmíněných 30 let.

Máte mezi budoucími nemocemi nějakého favorita?
Podle mne se mohou objevit nové typy nádorů, což souvisí s možným prodlužováním věku.

Půjdou nádorová onemocnění minimalizovat zdravou stravou či pohybem?
Cukrovka, kardiovaskulární nemoci či nadpoloviční počet nádorů, to všechno jsou už nyní nemoci ze špatné stravy a zdravý životní styl je doporučovanou prevencí. To se nezmění. O špatné stravě se sice říká, že je příčinou ¾ všech lidských nemocí, ale ještě důležitější je pohyb. Kdo se pohybuje, ten může sníst téměř všechno a stejně mu zůstane zdravé vnitřní prostředí. Asi do roku 2005 se však pořádně nevědělo, proč tomu tak je. Teď víme, že za to mohou hormony svalové tkáně. Ty vylučuje pracující sval do těla, kde působí pozitivně. Takže opět není daleko doba, kdy se budou injekcí píchat hormony, které svaly produkují. Bude to takový „tělocvik“ pro líné lidi (úsměv).

Nepřehlédněte:  Zpěvačka Hanka Křížková: Už se těším, až venku sundám roušku!


Vraťme se ke covidu-19. Jaká je vaše prognóza? Máme se připravit na druhou vlnu pandemie?
Víte, nejvíce mne štve, že je každý expert na všechno. A především někteří virologové, kteří nikdy neviděli pacienta, a přesto udělají rozsáhlý rozhovor do novin o tom, jak to s nemoci bude dál. Ale ono to není tak snadné, protože lidský organismus je specifický a je třeba o něm něco vědět. Navíc lékaři jsou specializovaní a neměli by do druhých oborů příliš mluvit. Já se řadu let zabývám cukrovkou a obezitou, ale když přijde novinář a chce něco vědět o obezitě dětí, pošlu ho za dětským specialistou. Jenže výsledek je takový, že novinář obvolá čtyři odborníky a já pak večer v televizi poslouchám inženýra – odborníka na výživu bez jakéhokoliv lékařského vzdělání, který plácá neuvěřitelné věci. Nebo co různých odborníků i za ministerstvo zdravotnictví mluvilo o covidu, a přitom o tom nic moc neví…
Ale k vaší otázce – i když mi to odborně nepřísluší, tipnu si, že covid-19 přejde do lokalizovaných forem a bude se vyskytovat jen v některých místech. Zda přijde jeho druhá vlna na podzim, to ohodnotím sázkařským tipem 2:1, že nikoliv. A to i přesto, že v Koreji, kde už byla epidemie na ústupu, dokázal jeden člověk infikovat celou řadu dalších. Něco podobného se v Čechách také stoprocentně stane.

I tak by se lidé, a především senioři, měli přestat bát?
Podle mne je zásadní chyba, že se o tomhle nekomunikuje, protože veřejnosti by se měla říci jedna z následujících věcí. Buď že druhá koronavirová vlna bude, a proto rychle navštivte doktora, protože to, co jste nyní zanedbali, je potřeba vyřešit. Nebo druhá varianta – zachovejte klid, můžete normálně chodit k doktorům na vyšetření, na operace apod. Obě strategie jsou možné. Jenže nyní jsou pacienti doslova přestrašení a k lékařům nechodí. Napomáhají tomu i různé články plné polopravd. Třeba informace o tom, jak dlouho virus přežije na lepence či umělé hmotě, tak ty jsou vědecky ověřené. Ale panika, že jedno sáhnutí na kliku může vést k přenosu viru, je nesmysl.

„Diabetici si lékařské rady často nevezmou k srdci, mozek jim to nedovolí“

Blíží se naštěstí léto, kdy chřipky většinou ustupují, a stejně tomu tak má být i covidu…
Na šíření viróz se samozřejmě podílí kýchání, hlasité mluvení a dlouhodobý blízký kontakt. Velkou roli hraje rovněž ovzduší, v zimě bývá smog a virózy se snadněji šíří. Takže teplé počasí nám pomůže. Dodnes však věda neví, proč chřipka právě v létě vyhasne.

Nepřehlédněte:  Kapelník Dymytry „Dymo“ Urban: hmyzí masky vznikly dle návrhů maskérů ND

Jak hodnotíte vládní opatření? Byla přehnaná?
Jak v čem. Třeba že mají sportovní centra zavřené sprchy nebo že jsou uzavřeny menší prostory, s tím nemám problém. Právě koncentrace mnoha lidí na malém prostoru je nejhorší, z tohoto pohledu vedou lanovkové kabinky. Divadla a kina mi už přijdou jako menší problém a hospody bych rozdělil podle velikosti. V této oblasti se to asi trochu přehnalo, na druhou stranu byla naše republika hodně úspěšná v boji s covidem. Jen mne mrzí, že do užšího vládního vedení nebyl přizván nikdo z geriatrů či znalců sociálních služeb. Kdyby tam někdo z nich seděl a řekl, že především seniorská zařízení se mají izolovat, mohlo to s počtem mrtvých dopadnout mnohem lépe.

V jednom z rozhovorů jste uvedl, že lidé mají naladěny mozky na nespolupráci. A myslel jste tím především osoby trpící cukrovkou. Jak si vaše tvrzení máme vykládat?
Především jsem měl na mysli osoby s cukrovkou druhého typu, což je nemoc, při které je tělo necitlivé na hormon inzulínu. Organismus nereaguje tak, jak by měl, a musí si buď vytvářet více inzulínu, nebo používat léky, které averzi překonají. A tato necitlivost je i v mozku, diabetici mívají častěji deprese a nespolupracují tak, jak by logicky měli. Takže jim sice vysvětlíme, co jim škodí, co by měli dělat jinak, a že když se budou pohybovat a nebudou jíst určité potraviny a jiné ano, jejich zdravotní prognóza se zlepší. Jenže pak část pacientů už nepřijde a další sice ano, ale omluví se, že to nedokážou. Nedělají to naschvál, patří to k této nemoci.

Týká se to i obézních osob?
V zásadě ano, i když tady hodně pomáhají moderní farmaka. Obezita byla kdysi téměř neléčitelná nemoc a dnes, když na to budete mít dost peněz, jste schopen obézního vyléčit. Dříve se k tomu přistupovalo krátkodobě – zhubne a je vyléčený, jenže vysoký krevní tlak a cholesterol mají tito lidé po celý život. Nyní mu píchnete jednu injekci denně, za dva roky třeba jednou týdně prakticky trvale a je vystaráno. Obézní bude mít dobrou prognózu, nebudou komplikace a zhubne. A injekce pozitivně ovlivní i jeho mozek.

„Rád běhám a zajímám se o archeologické vykopávky“

Jste předseda České lékařské společnosti, která podporuje technologické novinky v medicíně. Je něco zajímavého na obzoru?
V každém oboru je to jiné, nicméně zajímavé je, že už lze většinu nemocí zastavit. Jen v oborech, kterými se zabývám, zatím nikoliv… Jak už jsem se zmínil, vývoj biologické léčby trval zhruba 15 let. Když se ve stejném časovém horizontu podíváte zpět, kolik už bylo představeno různých léků na cukrovku obou typů nebo na obezitu, a všechny s mizivým úspěchem… Ale myslím si, že se to prolomí a do pěti let tomu bude jinak. Velmi to pak změní riziko kardiovaskulárních nemocí. Cukrovka druhého typu totiž způsobuje infarkty a mozkové příhody, takže v této oblasti se dají očekávat změny. Antivirotika by mohla udělat rovněž nějaký progres a ostatní nemoci mají velké změny za sebou.

Nepřehlédněte:  Herečka Iva Pazderková: Buďte blond a sebevědomí!

Jste rozený Pražan, ale už v hlavním městě nebydlíte. Jaká je naše metropole, když do ní zavítáte?
V Bubenči, kde jsem bydlel, mám stále část rodiny. Celý život jsem pracoval v centru na Karlově náměstí a předtím na Albertově, dokonce jsme o něm napsali knihu. Takže Prahu znám dobře a je to podle mne krásné město, jeho část vypadá reprezentativně. Teď mne třeba velmi potěšil plán lanovky z Bohnic do Podbaby. Co však není totálně vyřešené, je doprava. Pro mne je nejpodivnější věcí, proč tu ulice nejsou zjednosměrněné jako je tomu v podobně velkých evropských městech? Jednosměrný provoz na velkých třídách by všechno zjednodušil, jedna Blanka pražskou dopravu nevytrhla. Chybí mi dokončený dopravní okruh. A jsem zvědavý, kdy se postaví rychlodráha Praha – Kladno. Zatím jezdím z Hostivice do Prahy autem, ale stanice rychlodráhy by měla být jen půl kilometru od mého bydliště. Rád bych se jí dožil…

Povídali jsme si o zdravém životním stylu, především o pohybu. Nechybí vám teď?
Pravidelně hraji tenis a běhám Běchovice, Kunratice a další závody do 10 km. Jenže teď mne bolelo koleno, takže poslední dvoje Běchovice jsem víceméně prošel, uvidíme, co letos. Dříve jsem běhal až čtyřikrát týdně a říkal si, že si do 60 let zkusím půlmaraton. Jenže práce je žrout času, nedokázal jsem se připravit. Alespoň jsme ve čtyřech lidech uběhli maraton.

A když netrápíte tělo sportem, máte ještě jiného koníčka?
Vždy mne zajímala historie a vývoj Prahy, především vykopávky. Například v místě, kde jsem roky přecházel ulici Terronskou, dříve pojmenovanou po masovém vrahu Ždanova, se při její opravě našel u nás nejstarší kus sochy s botou. Byla asi 4 000 let stará. A i Hostivice se může pochlubit zajímavými – keltskými i staršími – nálezy.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close