Rozhovory
Nejnovější

Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina: Vylučuji náměstí Interbrigády přejmenovat

„Pojmenování místa, kde stál maršál Koněv, po ruském exilu, je iniciativa Pirátů, kteří jsou v Praze 6 aktuálně v opozici. Vylučuji přejmenování náměstí Interbrigády jiným názvem,“ říká Jan Lacina (STAN), místostarosta Prahy 6 pro správu majetku, kulturu, sport a volný čas.

Právě o vysvětlení historických souvislostí požádal web zUlice.cz místostarostu Jana Lacinu, který se historickým tématům věnuje. Mluví se totiž o tom, zda chce či nechce vedení Prahy 6 přejmenovat buď náměstí, kde stál Koněv, nebo jiné náměstí na náměstí Ruské emigrace.

Chce skutečně vedení Prahy 6 přejmenovat lokalitu po maršálu Koněvovi? Nebo čí je to nápad?

Pojmenování místa, kde stál maršál Koněv, po ruském exilu, je iniciativa Pirátů, kteří jsou v Praze 6 aktuálně v opozici. Vylučuji přejmenování náměstí Interbrigády jiným názvem, jde o příliš prestižní označení a navíc se bráníme tomu, abychom nutili občany Prahy 6 měnit občanské průkazy, sídla firem atd. V úvahu by snad přicházelo pojmenování zeleně uprostřed náměstí jako park Ruského exilu, ale i tato praxe je minimálně neobvyklá, totiž aby uprostřed náměstí stál park jiného jména.

Co mohou umělci navrhnout místo sochy Koněva?

Není vůbec vyloučeno, že v rámci výtvarné soutěže na nový pomník osvobození Prahy v roce 1945, kterou si vymínilo zastupitelstvo Prahy 6 v polovině září loňského roku, přijde některý z umělců se sochou generála Vocechovského a jeho návrh uspěje. Stejně tak lze očekávat, že umělci navrhnou na Koněvovo místo pomník veliteli Pražského povstání generálu Kutlvašrovi, uspět ale může i velmi abstraktní dílo, jako je třeba otisk tří párů bot v bronzové desce – vojáka Rudé armády, vojáka Ruské osvobozenecké armády a velitele Pražského povstání. To uvádím jen pro inspiraci.

Co se vlastně stalo s ruskou emigrací na konci druhé světové války?

Nepřehlédněte:  Alex Mynářová: Lidi, kteří mě soudí, aniž mě znají, neřeším!

V Dělostřelecké ulici číslo 11 ve Střešovicích stojí nenápadná vila, v níž za 2. světové války organizovali nacisti deportaci Židů do koncentračních táborů. V prvních dnech po válce se tam usídlil štáb vojenské kontrarozvědky SMĚRŠ (Smrt špionům), speciálních jednotek, které přišly spolu s ukrajinským frontem maršála Koněva a které začaly vyslýchat a unášet československé občany ruského původu – příslušníky tak zvané bílé emigrace – do ruských pracovních táborů, tzv. gulagů. Obvykle to bylo na 10 let, většina se však domů nikdy nevrátila, někteří, jak se později ukázalo, byli dokonce zavražděni hned v Praze, ačkoliv rodinám příslušníci tajných služeb říkali, že se vrátí za několik hodin.

Co může být pojmenováno po nejznámějším uneseném Čechoslovákovi?

Nejznámějším uneseným Čechoslovákem byl generál ruského původu Sergej Vojcechovský, který v lágru zahynul po necelých šesti letech. Městská část má proto ambici pojmenovat na jeho počet a památku některou z ulic či institucí. Nabízí se buď centrum pro novodobé veterány, které se chystá Armáda ČR zřídit právě ve vile Dělostřelecká 11, nebo po něm pojmenovat některou z nově vzniklých ulic – například budoucí komunikaci – spojku Evropské a Svatovítské ulice, která má odlehčit provozu na Vítězném náměstí, v hantýrce označovaná jako KES.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close