Rozhovory
Nejnovější

Epidemiolog Roman Prymula: pravděpodobnost, že se něco stane, je poměrně vysoká

Profesor Prymula v exkluzivním rozhovoru pro Naši Prahu a Zulice.cz nejen komentuje současnou situaci, ale vysvětluje – třeba zda je možné „chytit“ koronavir opětovně, či zda se po prodělání získá imunita jako u spalniček. Jestli je latinskoamerický zabiják „jiný“ než COVID u nás. Proč je u nás situace hrozivější, než v sousedním Rakousku. Jestli viru napomáhá klimatizace, jaká je slabina roušek, a proč je z pohledu koronaviru Praha „časovanou bombou“. Zda druhá vlna bude nárazovou vlnou či jen postupným přílivem.

.

Zhruba před měsícem jsem dělal rozhovor s rektorem ČVUT Vojtěchem Petráčkem, který na Zulice.cz a v Naší Praze vyšel s titulkem „druhá vlna může přijít už koncem srpna.“ Ztotožnil byste se s tímto odhadem? Kdy přijde další nástup nových případů podle vás?

V posledním červnovém týdnu byly hodnoty nově nakažených vícekrát přes sto a dále se tyto počty zvyšovaly. I proto vláda přistoupila k některým lokálním opatřením, třeba na severní Moravě nebo v Praze. I dále musíme logicky počítat s tím, že dojde k dalšímu navyšování. Naše populace je složitě řiditelná, my jsme měli vždy své hlavy a teď to vypadá, že jsme opustili všechny principy, které jsme do této doby poměrně ukázněně dodržovali.

Můžete prosím srovnat situaci u nás a u sousedů?

Na začátku prázdnin je to u nás výrazně horší než třeba v sousedním Rakousku, kde bezpečnostní principy lidé dodržují. Tedy například se lidé nesnaží k sobě přistupovat na nějaké kratší vzdálenosti, a nikdo to nemusí hlídat. V Rakousku chápou, že virus nezmizel (!), a že by se nadále měli sami chránit. Dělají to pro sebe, a také to je na rakouských číslech vidět. Přestože je jejich rozvolňování obdobné jako u nás, tak u nich nárůst není.

Co byste tedy vzkázal lidem u nás?

Jen touto prostou, možná až selskou úvahou, bych chtěl apelovat na fakt, že riziko tady je – situace u nás je tímto možná v tuto chvíli překvapivě problematičtější než v jiných zemích, kde je situace stabilnější. Jen Izrael je země, kde ta druhá vlna v klasické podobě už je. U ostatních zemí vidíme situaci klidnou, někde mírný nárůst v posledních dnech, ovšem u nás je navýšení poměrně značné, byť lokální.

Neukázněnost Čechů?

Jistě trochu ano. Pravdou je, že není podle poslední situace nutno, abychom nosili roušky venku a podobně. Ale opravdu fakt, že na mnohých veřejných akcích a určitě v různých podnicích a barech lidé už nedodržují jakákoli pravidla, logicky musí vést k tomu, že když se tam dostane JEDEN jediný nakažený, tak za dobu pěti šesti hodin a vzájemné blízkosti třicet čtyřicet centimetrů, musí (nebo může) vzniknout ohnisko nákazy díky vysokému počtu vzájemných kontaktů

Hovoří se o vlně nákazy. Bude to podle vás postupný příliv nebo náhlá vlna?

To by byla už opravdu spekulace. Může se stát, že to přijde v horizontu 14 dnů (rozhovor byl 26. června), může to být později, může to být i na podzim. Může to být pozvolný nárůst, ale i exponenciální vlna. Míra pravděpodobnosti, že se něco stane, je ale poměrně vysoká.

.

Mohou druhou vlnu ovlivnit i dovolené v zahraničí, kde se potkávají lidé z různých zemí?

Vzhledem k ostatním aktivitám dovolená nemusí být ta nejrizikovější. Záleží na způsobu. Pokud někdo pojede vlastním autem do Chorvatska do pronajatého bungalovu, a čas bude trávit u moře nebo procházkami a sedět v daném bungalovu, určitě bude i méně ohrožen než tady v Čechách. Naopak když poletí letadlem do nějakého hotelu a účastní se tam nějakých hromadných aktivit, tak samozřejmě míra rizika narůstá. České cestovní kanceláře chtějí pronajímat celé hotely, dalo by se říci„mononárodně“, což by opět snížilo riziko.

Nepřehlédněte:  Markéta Zinnerová: O seriálu My všichni školou povinní, Švorcové i útěku z Prahy!

Je větší riziko nákazy přenosem dotekovým nebo kapénkami?

Ukazuje se, že dominující je opravdu ten kapénkový přenos, protože v zemích, kde se nosily roušky, a omezil se osobní kontakt, šel počet nakažených dolů. Kontaktní přenos, pokud se dodržují hygienická pravidla, se uplatňuje spíše minoritně. Číselný poměr se nedá vyjádřit.

Praha – je to větší časovaná bomba než ostatní území republiky?

Určitě ano! Je to metropole, koncentruje se tu dění i lidé, a toto platí u prakticky všech metropolí. Ve velkých městských aglomeracích je riziko vždy větší kvůli množství kontaktů než například na venkově. Dokonce jsou na světě „vesnické“ části, kam virus ještě nezavítal.

Co byste doporučoval, čeho se vyvarovat v Praze…

Chodit po venku nebo se najíst v běžné restauraci během dne je z pohledu rizika velmi malé. Naopak lidé by se měli zvážit dlouhé večery v barech nebo klasických hospůdkách, kde je koncentrace lidí vysoká. Pravděpodobnost rizika nákazy zde je v tomto období poměrně veliká.

Co pražské MHD?

Pokud mohu zhodnotit situaci v pražské MHD, tak Praha se s tím poprala dobře, a lidé také vládní opatření v období pandemie dodržovali. Dostáváme se do letních měsíců s vyššími teplotami, takže především v tramvajích a autobusech bez klimatizace bude obtížné dodržovat nošení roušek. S ohledem na zvýšení počtu nakažených na konci června do odvolání platí povinnost nosit roušky v metru.

.

Může klimatizace resp. vzduchotechnika přispívat k šíření virů?

O tom se stále vedou mezi odborníky rozsáhlé spory. Spekulovalo se o tom, že dochází k šíření i filtroventilací a klimatizací, jako v případě SARS v minulosti, ale žádné přímé důkazy pro to nebyly.  I přesto Čína ve velkých mrakodrapech klimatizaci vypnula. Existují studie, které ukazují, že virus přežívá v aerosolu i tři hodiny, jsou studie, které virus nalezly u ústí klimatizace, což by mohlo svědčit pro to, že se vir takto může šířit. Ale zatím to prokázáno nebylo a určitě to v případě COVIDu není dominantní cesta přenosu.

Od června působíte jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví při Úřadu vlády ČR. Můžete laikům popsat, co tato pozice obsahuje za pracovní náplň?

Na výstupu by měla být koncepce české zdravotnické vědy, optimalizace jejího financování, a alokace prostředků na budoucí granty. V počáteční fázi se seznamuji s výkonností v klíčových vědeckých centrech, která v poslední době významně narostla. Cílem je optimalizace, abychom tu udrželi nápady. Nechci, aby české nápady třeba vlivem nedostatku prostředků se „odstěhovaly“ do zahraničí, kde pak z toho mají velké zisky. Měli jsme řadu technologií, objevů a patentů, které byly zrealizovány v cizině. Tomu bychom chtěli předejít. Opravdu se tedy jedná spíše o funkci koordinační než řídící. Nelze ale pochopitelně naplánovat, že tu budeme mít nositele Nobelovy ceny.

„Nová nákaza koronavirem po vyléčení z něj je možná…“

Mutuje koronavirus?

Pochopitelně mutuje jako každý virus, je to přirozená vlastnost virů. Nejde ale o zásadní mutace, pouze v jednom případě zmutoval kmen viru, na který se již připravovala vakcína. Nyní je známo zhruba 30 hlavních mutací, přičemž jejich nebezpečí je obdobné. Vysoká úmrtnost v latinské Americe je dána spíše tristním stavem zdravotní péče, než vyšší agresivitou viru. Zkrátka nejsou příliš odlišné klony virů na různých kontinentech.

Jaké byly reakce na váš termín „promořování“?

Byl to naprosto regulérní termín, s kterým teď už nikdo problémy nemá. Ale na začátku se zdálo, že by mne za to mnozí nejraději pověsili na prvním sloupu. Princip promořování ale není v případě COVIDu zcela použitelný, protože se jedná o klasické respirační onemocnění s krátkou dobou imunity. Nová nákaza je tedy možná.

Nepřehlédněte:  Rektor ČVUT Vojtěch Petráček: Druhá vlna koronaviru může přijít už koncem srpna

Jako člověk, který se stal tváří a symbolem boje proti koronaviru, a přeneseně „nařídil roušky a zavřel hranice“ jste musel čelit řadě výhrůžek…

Jak se ta situace vyvíjela, tak těch invektiv bylo více a více, byť se to v takové funkci tak nějak očekává. Dostáváte-li ale denně několik výhrůžek typu „budeš viset“, nebo „teď to spočítáme tvý rodině“…, pak už reagovat musíte. Reagoval jsem v podstatě jen na tuto velkou výhružku, kdy byl následně ten člověk policií vypátrán. Ani jsem nevyužil policejní ochranu, která mi byla nabídnuta.

.

V Těchoníně na Orlicko-ústecku je armádní zařízení – Centrum biologické ochrany. Slouží například pro karanténu vojáků vracejících se ze zahraničních misí. Armádní areál běžně není otevřen veřejnosti, kromě armádních účelů má za úkol sloužit jako „záloha“ pro léčbu pacientů se zvlášť infekčními nemocemi. Je postaven tak, aby se nákaza nedostala ven. Co by se muselo stát, aby tato vojenská nemocnice se otevřela pro civilisty?

Jednali jsme o tom. Počet onemocněných koronavirem ale nedosáhl té potřeby Centrum otevřít, a Covid-19 se nepočítá mezi nejnebezpečnější nákazy. Jsou tu dodržovány nejvyšší stupně bezpečnosti a je sice kapacitně dostatečně funkční pro armádu, ale v případě pacientů z veřejnosti není úplně soběstačný – k „aktivaci“ zařízení by se sem musela stáhnout část lékařů a personálu z jiných nemocnic. Proto vzhledem k těmto třem důvodům zatím potřeba aktivovat Těchonín nevznikla.

Kdyby byla přetížena Bulovka, dal by se Těchonín využít?

Pochopitelně, bylo to tak připraveno. Mohlo by tam být umístěno asi sto pacientů, což rozhodně není malé číslo. Zhruba 20 pacientů zde může být umístěno v tom nejhorším kritickém stavu nemoci.

Roušky vs. respirátory. Zatímco respirátor ke tváři přiléhá a chrání mne, rouška (která nepřiléhá) mne nechrání, spíš ty okolo. Ty okolo chrání krom roušky i můj respirátor. Vývoj roušek jde ale rychle dopředu, takže v některých parametrech – třeba díky nanomateriálům apod. – už mohou prý zastat i funkci respirátoru. Je to tak a je zde nějaký problém?

Opravdu některé nejnovější roušky strojově šité z nových kvalitních nanomateriálů bezesporu. Jsou dokonce účinnější než respirátory třídy 3. Problémem roušek je to, jak přiléhají na obličej. Například ta skládaná strojově šitá jednorázová rouška obvykle modré barvy nepřiléhá, takže je zbytečné, kdyby byla vyrobena z nejkvalitnějších nanomateriálů. Ve Státní zkušebně se dělaly testy, a největší problém nebyl ani tak s nanomateriály, jako zda tato ochrana těsní a jak. I dobře nasazená běžná jednorázová rouška tovární výroby a při správné velikosti měla takovou netěsnost, která byla přirovnána k prostoru sto metrů širokého, kterým prochází člověk. Dnes by výrobci roušek měli mít certifikaci renomovaných laboratoří o použitém materiálu, a optimálně i reference či historii, komu své roušky dodává. Pokud běžný člověk kupuje roušky od překupníků či jiných podezřelých prodejců či e-shopů, tak to je nesmírně rizikové. 

.

Přejděme k vaší osobě. Vy jste vyrůstal v Hradci a Pardubicích…

Narodil jsem se v Pardubicích a celá školní léta až do gymnázia včetně jsem strávil právě v Pardubicích. Až nástup na medicínu znamenal studentské koleje v Hradci Králové. Každé to město je něčím specifické. Hradec je vysokoškolské město, je tam hodně kultury a zdaleka tam není tolik průmyslu jako právě v Pardubicích. Ale i Pardubice jsou už univerzitním městem, Pardubická univerzita si získala renomé, tedy obě města se začala prolínat. Totéž fotbal a hokej – vždycky Pardubice byly baštou hokeje a hokejový Hradec v podstatě neexistoval. Teď se to obrátilo – byl „nakoupen“ Mountfield z Budějovic a to velmi zvedlo úroveň hradeckého hokeje nahoru.  Hradci jsem byl rektorem Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně a od roku 2009 do 2016 ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. Od jara 2017 jsem byl již Praze a zastával do letošního června funkci náměstka ministra zdravotnictví pod ministry Miloslavem Ludvíkem a pod Adamem Vojtěchem.

Nepřehlédněte:  Josef Maršálek: Mým snem je péct, milovat a žít!

Ptát se vás na relaxaci v době krize je nesmysl – ale jak relaxujete v současné době?

Od začátku koronavirové krize relax nebyl žádný, třeba za první měsíc jsem nevypil ani kapku alkoholu. Jinak od dětství hraji šachy, které mne naučil táta, a pak jsem pokračoval se šachy v Domově mládeže. Dlouhá léta jsem hrál extraligu za TJ Slavii HK (pozn. red: získal i prestižní titul mistr FIDE, jeho manželkou se stala šachová přebornice ze Slovenska), teď hraji spíše přes internet, byť ani na to není moc času. Zajímám se též o filmy – sci-fi či filmy o ponorkách. Když jsem dříve hodně jezdil po světě, měl jsem příležitost se podívat asi do tří ponorek. (smích)

Co relaxace pohybem?

Jak to jde, tak s kolegou jezdíme na kole po lesích na Hradecku, kde se dá najezdit desítky kilometrů. Kolega má motokolo, navíc nastavené na rychlost 26 km/hod., takže musím fakt jezdit rychle. Zrovna minule mne fascinovalo, jak když jsme jeli rychle, on na motokole já na kole, tak nějaká skupinka na mne pokřikovala: „To se ti jezdí, když sedíš na motokole…“ (smích)

Co se vám v Praze líbí a co vás naopak štve?

Libí se mi pražské metro, to považuji za excelentní. Ale největší pražský problém je nepochybně individuální osobní doprava. Pokud člověk, který se potřebuje po městě pohybovat třeba po jednáních a nemá čas či nemá auto s řidičem, tak snaha někde zaparkovat, to je očistec.

Kdybyste se na jeden den stal primátorem s kompetencí něco změnit – co by to bylo?

Určitě též doprava, zdejší uzavírky. Nebo tvrzení, že se vůbec nic nestane, když se uzavře Smetanovo nábřeží, to se ukázalo jako minimálně liché. Když jsem jezdil zadem na ministerstvo na Senovážné náměstí, tak to trvalo pár minut. Ale když se tam zahustila doprava, tak to trvalo třeba přes dvacet minut. Pražská doprava je VELMI složitá a jakékoli změny se musí dělat velmi citlivě. A odborně, ne jenom pocitově ve smyslu „mně se líbí nábřeží bez aut“. Mně se ta myšlenka také líbí, ale je třeba to řešit profesionálně.

Medailonek

prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

  • 4. února 1964 Pardubice (56 let)
  • bez politické příslušnosti
  • ženatý, dcera a syn
  • vojenská hodnost: plukovník v. v.
  • koníček: šachy za Slavii Hradec Králové
  • Lékař a pedagog. Specializace: epidemiolog (problematika imunizace a vakcíny).
  • Je předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a členem řady mezinárodních společností věnujících se preventivní medicíně.
  • Od 15. března 2020 předseda krizového štábu – do konce měsíce, kdy jej vystřídal ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
  • Od 1. června 2020 – vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví v rámci Úřadu vlády.
Tagy
Pokračovat ve čtení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Související články

Back to top button
Close
Close