HistoriePraha
Nejnovější

Vršovická vodárna je kráskou z dílny Jana Kotěry

Věděli jste, že autorem architektonického návrhu vodárny ve Vršovicích je urbanista, návrhář nábytku a malíř Jan Kotěra? Zajímá vás technologické řešení této nevšední památky? Pak vás určitě zaujme článek Jaroslava Jásky, historika PVK. V historickém okénku si připomeňme tento klenot Vršovic.

„Město Vršovice nebylo na konci 19. století přijato do sdružení zvaného Společná vodárna, které pozdější Káranskou vodárnou řešilo moderní zásobování Prahy a okolních obcí kvalitní pitnou vodou. Proto se vršovická městská rada v roce 1906 rozhodla, „Praze navzdory“, postavit vlastní vodárnu. Moderní a technicky elegantně řešený vodárenský systém byl v roce 1907 dostavěn firmou Karel Kress. Stejná firma dodala projekt stavební části, architekturu vytvořil arch. Jan Kotěra a celou technologickou a vodohospodářskou část navrhl prof. Jan Vladimír Hráský. Všichni v té době patřili ve svých oborech k profesní špičce,“ píše historik.

Jak uvedl, celý komplex sestával ze dvou studní, strojovny, kotelny a obytného domku v Braníku, pozemního a věžového vodojemu, přečerpávací stanice a obytného domu na Zelené Lišce v Michli. Voda z Branického zdroje byla dopravována do pozemního vodojemu výtlačným řadem DN 300. V přečerpací stanici na Zelené Lišce byly instalovány dva benzínové motory, později předělané na elektrický pohon, s dvěma čerpadly. Zpočátku byla voda čerpána pouze do věžového vodojemu, pak i přímo do vodovodní sítě.

Kvalitní  voda o 7 let dříve než zbytek Prahy

Pitná voda proudila ve dvou tlakových pásmech, z pozemního vodojemu a věže, dvěma vodovodními řady do vršovického spotřebiště. „Na výtlačný řad se v roce 1907 napojil i krčský obecní vodovod, o něco později i vodovod obce Michle. A tak jižní okraj budoucí Velké Prahy měl kvalitní pitnou vodu o sedm let dříve než pražská města a jejich nejbližší okolí.

Po vzniku Velké Prahy v roce 1921 bylo vše propojeno, nicméně Branická vodárna sloužila jako zdroj pražské vodovodní sítě až do roku 1970 a jako záložní zdroj ještě o deset let déle. Dnes je předělána na rekreační objekt. Čerpací stanice a věžový vodojem na Zelené Lišce byly ve funkci do počátku 70. let 20. století, pozemní vodojem funguje dodnes,“ uzavírá historik PVK Jaroslav Jáska.

Nepřehlédněte:  Pražany trápí doprava, jinak jsou prý spokojeni

Původní vodárenské stavby jak v Braníku, tak na Zelené Lišce jsou zapsány jako kulturní památky České republiky, představující technický i architektonický vrchol své doby.

Zdroj: web ovodarenstvi.cz

Zdroj
Ovodarenstvi.cz
Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close