Praha

Sex ve vzduchu, kdo to umí?

Zvedněte oči k obloze, už jsou tady, možná je i slyšíte, křičí srí srí. Pár poznáte podle toho, že létá spolu.  Zpívají za letu duet a dokonce se i páří. Ano přiletěla městská vlašťovka  – rorýs obecný.

Kde asi hnízdili, když tu Praha nebyla?  Hnízda si dělali rorýsi na skalách. Jiná možnost není, na rozdíl od svých příbuzných jiřiček (Pták roku 2020), které občas vidíte na venkově pít z louží, rorýs (Pták roku 2004) ze země nevzlétne a tak se občas stává, že ho máte doma  na zemi, kouká na vás očkem jako korálek a snaží se odrazit se křídly od země. V tom případě vezměte rukavici (děsně štípou) a vyhoďte ho z okna, on si už poradí…

Nepřítelem je zateplování

 Pro hnízdění rorýsů ve městech a zvlášť v Praze je největším nepřítelem zateplování. Při něm se ucpou všechny skuliny na domech, které slouží k hnízdění. Marné jsou výzvy ochranářů ke stavebníkům, aby tam nechali skulinku a nebo nainstalovali rorýsovník, takovou minikrabičku, který postačí k hnízdění. Proto v Praze těchto ptáků hodně ubylo. Takovou budku si můžete vyrobit i sami. V ČR se o taková hnízda starají i děti na 55 základních „rorýsích“  školách. Je to i výborná pomůcka  při výuce.

Rorýsí budka v Praze 10. Zdroj: Rorisi.cz

K jídlu to není

To co najdete v hnízdech jsou pevně spojené různé klacíky a traviny. Rorýsi je lepí slinami, které na vzduchu tuhnou. Tuto vlastnost má řada rorýsovitých ptáků, ovšem jeden z příbuzných našich rorýsů se dostala kulinářských dějin – Salangana ostrovní.  Její hnízda jsou v čínské kuchyni považována za lahůdku a v Praze se na počátku 60. let dokonce prodávala v čínské restauraci ve Vodičkově ulici.  No ale ti naši prý sliny k jídlu nemají…Kdo by to taky chtěl s trávou , větvičkami a kamínky…

Nepřehlédněte:  Fontána Národního muzea se opět rozzáří barvami

O rorýsech

Stěhovavý pták, který s výjimkou hnízdění téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde spí, pije a páří se, přičemž střídá svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby během klesání mohl spát. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, kdy „vypíná“ jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let. Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 200 km/h. Podle ornitolů je schopen bez „mezipřistání“ létat 10 měsíců!Je latinské jméno  Apus je z řeckého „apous“ čili „bez nohou“. Přilétá od konce dubna do poloviny května, kolem 1. srna odlétá. Zdroj Wikipedie

Tagy
Pokračovat ve čtení
Back to top button
Close
Close