Praha
Nejnovější

Rohlík či koláč mýdlem neumyješ! Aneb: přežijí farmářská tržiště?

S přibývajícími denními teplotami, i se zvažovaným postupným uvolňováním některých restrikcí stran karantény v době, kdy bude koronavirus více pod kontrolou, se začínají ozývat pořadatelé trhů i farmáři – ti zdůrazňují svou ekonomicky těžkou až likvidační situaci. Web Zulice.cz se ptá: Mají být dál nebo už by měly být rychle otevřeny?

Bezpečnější je obchoďák nebo tržiště?

Všichni lidé chtějí vědět, zda se dá říci, že v současné situaci a karanténě vlivem koronaviru je možnost nákazy na farmářských trzích (pochopitelně při dodržování odstupů a dalších platných pokynů) je stejný, více či naopak méně bezpečný, než prodej potravin v nákupních centrech? Zajímavé je vyjádření Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry. „Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo dýchá virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější. Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvedla.

Farmáři oslovili ministra Vojtěcha i hlavní hygieničku

Před týdnem zaslala Asociace farmářských tržišť ČR ministru Adamu Vojtěchovi i hlavní hygieničce Jarmile Rážové žádost, aby zvážili situaci s možným otevřením trhů. „Pokud stát ponechá otevřené prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím významná skupina producentů, především rodinných farem, diskriminována. Chceme, aby se farmářské trhy na základě nového bezpečnostního plánu. Námi navržený bezpečný koncept prodeje potravin na farmářském trhu během koronakrize, který zachovává vysoké hygienické standardy a je méně rizikový než například nákup v supermarketu,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.

Jak by vypadal český bezpečnostní plán?

„S ochranným konceptem bychom začali na menších trzích, tedy na Heřmaňáku v Praze 7 a Kubáni v Praze 10. Na Náplavce v Praze 2 pravděpodobně později. Farmáři by nabízeli výhradně potraviny k odnosu domů. Součástí trhů by v žádném případě nebyl prodej občerstvení, nápojů, zmizí posezení i buskeři. Na Náplavce počítáme namísto 90 stánků s 15 až 20. Rozestupy mezi zákazníky bychom řešili páskou vyznačenou na zemi a také místním dozorem. Případně i lehkým plastovým oplocením prostoru, jímž bychom vymezili cestu tak, aby k pultu lidé přistupovali po jednom. Mimo to spoléháme na disciplínu samotných spotřebitelů,“ popsal nový systém Sedláček.

Nepřehlédněte:  Alarmující čísla! Pražští podnikatelé přijdou až o tři čtvrtě bilionu korun
Návrh bezpečnostního plánu farmářských tržišť zdroj Česká asociace farmářských tržišť
Návrh bezpečnostního plá nu farmážských tržišť zdroj Česká asociace farmářsských tržišť

Problémem budou hlavně nebalené potraviny: jako pečivo, sýry, masné výrobky…

V Německu trhy probíhají bez větších omezení

České trhy dostaly stopku 10. března. V řadě okolních států se konají dál. Například farmáři ze sousedního Německa žádný zákaz nedostali. „Na trhy se tam nahlíží jako na uspokojování základních potřeb, a zavřené proto většinou nejsou. Jednotlivé spolkové země mohou vyhlásit kvůli ochraně zdraví přísnější opatření obecným nařízením, jako například ohledně trhů v Drážďanech či v Lipsku. V Berlíně fungují trhy jako obvykle, musí se ale dodržovat přísná opatření. Například bezpečnostní odstupy mezi zákazníky, trhovci mají rukavice. Dále lidé musí držet rozestup minimálně 1,5 metru, nesmí tvořit fronty nebo se srocovat blízko pultu,“ popsal Nikolaus Fink, organizátor farmářských trhů v Berlíně.

Trh s farmářskými výrobky může nepřežít

Farmářské trhy, restaurace a hotely – to jsou hlavní odběratelé českých farmářů. Ze dne na den musely zavřít, a farmářům tak dramaticky klesají tržby. „Vedle zákazníků farmářských trhů nám téměř okamžitě ubyli všichni odběratelé z oblasti gastronomie. Celkově jde o 80procentní propad tržeb. V současné době máme otevřenou malou kamennou prodejnu, k tomu nabízíme individuální rozvoz zboží. To ale zdaleka nepokryje náklady farmy. Pokud bude uzavření restaurací, hotelů a farmářských trhů trvat dlouho, zbankrotujeme,“ řekl David Kolman, spolumajitel kozí farmy Krasolesí. 

Problém je ale jiný, než předání si nákazy
mezi lidmi. Jmenuje se: „nebalené potraviny!“

Právě ty totiž tvoří hlavní rozdíl způsobu prodeje mezi obchody s balenými potravinami a tržišti s obvykle nebalenými. To webu Zulice.cz potvrdila Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory Veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ): „Pultový prodej nebalených potravin je vždy větší riziko.“ Co je charakteristické právě pro menší i větší farmářská tržiště. „Může být relativně menším rizikem, když koupíte volné některé ovoce či zeleninu, a dodržíte doporučení důkladně je umýt mýdlem,“ říká odbornice, ale na otázku Zulice.cz jaké potraviny jsou jako přenašeč infekce nejhorší, byla odpověď jasná: „Jakékoli pekařské produkty, především slané i sladké pečivo, jsou velmi rizikové, protože se pochopitelně nedá umýt.“ My dodáváme: natož mýdlem!

Nepřehlédněte:  Velryba v Národním muzeu obživne

Nejbezpečnější balené potraviny z výroby,
pak balené z obchodů, nejméně z trhů
je to tak?

„V případě ručně baleného pečiva v potravinách obchodních center sice také není riziko přenosu nákazy zcela vyloučeno, ale to provádí jejich kontrolovaní zaměstnanci při dodržení hygienických nařízení v prostorách veřejnosti nepřístupných. Situace na tržišti, kde jsou vystavené pokrmy z mouky či krájené sýry nebo uzeniny prodávané na váhu, je riziková. Ač pochopitelně existují ekonomické aspekty, zásady při rozhodování nám doporučují upřednostnit zdraví proti ekonomickému pohledu,“ potvrdila webu Zulice.cz doktorka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close