Praha
Nejnovější

Ministryně Maláčová: Děti v nouzi nenecháme ve štychu! Opravdu? – ptají se ti, co o ně pečují.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) slavnostně oznámila, že vláda schválila návrh novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. Podle vyjádření ministryně na Twitteru to vypadá, že dětem v ohrožení života nastávají lepší časy. Zástupci ZDVOPů, především Fondu ohrožených dětí, který zřizuje i známá zařízení Klokánek se ale ptají: Je tomu opravdu tak, když zákon je plný zásadních chyb?!

„DĚTI V NOUZI NENECHÁME VE ŠTYCHU,“ napsala slavnostně na Twitter šéfka resortu sociálních věcí. Ovšem její nadšení mírní předsedkyně Fondu ohrožených dětí a ředitelka Klokánku Hostivice Hanka Kupková. Právě proto, že se řadu let problematice, připomínkám a zákonu jako takovému i se svými kolegy věnuje. Upozorňuje na to, že schválené znění zákona vládou Andreje Babiše (ANO) není zrovna dobré!

Ministryně Jana Maláčová hlásí, že děti v nouzi stát ve štychu nenechá. Twitter JM

Hodně dlouhá cesta

„Návrh zákona však ještě čeká velmi dlouhá a složitá cesta Parlamentem a schválené znění navíc obsahuje několik zásadních nedostatků, a ne vždy zohledňuje praxi a zájmy dětí. Financování je nedostatečné a nesystematické,“ říká Hanka Kupková.

Zvýšení příspěvku je hlavní téma, které ministryně Jana Maláčová jistě v dobré víře a snaze pomoci zdůrazňuje. Ovšem podle Fondu ohrožených dětí i jiných zástupců zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) nepřipomíná již ale, že novelu musí ještě schválit Parlament.

„O jeho změně (zákona) jsme jednali skoro rok. Teď je nejdůležitější, že se nám ho i díky kompromisu podařilo dostat do sněmovny. A o částkách budeme ještě vyjednávat.

Už teď ale zákon přináší řadu pozitivních změn: navyšuje se odměna pro dlouhodobé pěstouny, pokud mají v péči více dětí nebo dítě s hendikepem, nově bude zakázáno umisťování dětí do kojeneckých ústavů ze sociálních důvodů, navyšujeme příspěvek pro krizová zařízení pro děti a snižujeme jejich maximální kapacitu, aby se více blížila rodinnému prostředí…,“ napsala Jana Maláčová i na svém facebookovém profilu.

Nepřehlédněte:  Na magistrát jedině přes termokameru
Maláčová se rozepsala i na svém facebookovém účtu, ale zákon má přitom řadu chyb.
Foto FB JM

Jenomže, to je problém. Snižování kapacit, přidat „pár korun“ a vesměs jde o další nedostatky, kterých je zákon plný. Zákon tedy nabude účinnosti nejspíš nejdříve za rok a jeho finální znění zatím není známé.

„Do té doby si zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc musí vystačit se současnou výší státního příspěvku. Na jedno dítě stát přispívá ZDVOP částkou 22 800 Kč měsíčně, v návrhu zákona je uvedeno 30 000 Kč. Toto zvýšení sotva pokrývá růst nákladů za posledních sedm let, kdy se příspěvek nezvyšoval. Ve srovnání s ostatními typy náhradní rodinné péče je příspěvek značně podhodnocený, o třetinu nižší než v dětských domovech a třetinový oproti výchovným ústavům,“ upozorňuje předsedkyně FOD Hanka Kupková.

Přitom ZDVOP, jako například Klokánek, jsou rodinnou alternativou ústavní péče, která dosahuje ve srovnání s klasickými ústavními zařízeními (dětskými domovy) lepších výsledků. Výše příspěvku se již sedm let nemění, ačkoliv všechny náklady průběžně rostou. Tento problém se stát snaží řešit dofinancováním, které je ale nesystémové.

Peníze dostávají nepravidelně

„Například Fond ohrožených dětí provozující Klokánky, dostá tyto nezbytné prostředky zpětně a nepravidelně. Dofinancování navíc bývá jen za část roku. V roce 2019 to bylo pouze za 7 měsíců a ZDVOP je obdrží až v posledním čtvrtletí roku. Finanční nejistota ohrožuje fungování zařízení a zvyšuje jejich závislost na štědrosti sponzorů,“ míní Kupková.

Ta také upozorňuje na naprosto zásadní nedostatky v připravovaném zákoně. Na ty dokonce sama Kupková upozornila celou řadu poslanců, které osobně obešla, aby je seznámila s touto problematikou. Mnozí vůbec netušili, že je to prý až tak zásadní.

„Mnohé paragrafy v návrhu novely zákona nezohledňují praxi ani zájmy dětí. Přetrvává například dosavadní pravidlo, že státní příspěvek lze čerpat jen při fyzické přítomnosti dítěte v ZDVOP. Pokud je dítě například hospitalizované kvůli následkům fyzického týrání nebo již pobývá v rodině a čeká jen na rozhodnutí soudu, zařízení po tuto dobu nedostává příspěvek na svůj provoz. Přitom dočasně uvolněné místo nesmí obsadit,“ upozorňuje na nesmyslný paradox předsedkyně Fondu ohrožených dětí.

Nepřehlédněte:  Turistika: Propad nejméně 142 miliard
Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hanka Kupková. Foto: FB FOD

Pokud tedy Fond ohrožených dětí čeká například 2 měsíce na rozhodnutí soudu o umístění 3 sourozenců, je za stávající praxe krácen na státním příspěvku celkem o 136 800 korun. A novela tento problém vůbec neřeší! ZDVOP také nemůže pobírat příspěvky na volná lůžka, která však musí mít připravená v záloze pro případy, kdy děti vyžadují okamžitou pomoc. A rozdíl mezi například Klokánkem a dětským domovem je, že zatímco „děcák“ pobírá peníze i na neobsazené lůžko, ZDVOP nikoli.

„S těmito lůžky jsou spojeny fixní náklady jako nájem nebo mzdy pracovníků, na státní příspěvek za tuto „pohotovost“ ale ZDVOP nemá žádný nárok. Klokánky a další ZDVOP se kvůli nedostatečnému financování ocitají pravidelně v existenčních potížích. To si paní ministryně jaksi neuvědomuje a asi ani její experti, kteří zákon připravovali.

Chyby v pravidlech novela zákona neřeší, stejně jako nutnosti jednorázových nepředvídatelných plateb na dofinancování. Přitom právě systémová změna financování je tím, na co by se měla zaměřit reforma sociálně právní ochrany dětí.

Novela zákona je trochu paskvil

Novela zákona, která se tak stává trochu paskvilem, dále přehlíží reálné potřeby ohrožených dětí. Ve schváleném návrhu se mimo jiné objevuje: „Osobním vybavením se rozumí prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra.“

„Vládou schválený návrh vůbec nebere v potaz nezbytnou zdravotní péči, léky, pleny, školní pomůcky, ochranné prostředky nebo přístup k elektronickým médiím, který je v moderní době pro zdravý rozvoj dítěte také nezbytný. Reálné a odůvodněné nároky dětí jsou mnohem rozsáhlejší, než předpokládají tvůrci zákona. Tím se možná dají vysvětlit i zkostnatělá a nedostačující pravidla pro státní příspěvky. ZDVOP ale nemohou ignorovat některé aspekty svého provozu,“ upozornila Kupková, která také namítá, že Klokánky, stejně jako jiná podobná zařízení „suplují“ službu státu, který by toto měl dělat sám. Odpadají mu starosti a měl by tedy být alespoň těmto organizacím maximálně nápomocen.

Nepřehlédněte:  Za šíření koronaviru kriminál natvrdo

Ve vládním návrhu nadále přetrvává pobyt nezletilé matky se svým narozeným dítětem ve ZDVOP za podmínek, že státní příspěvek je hrazen pouze na nezletilou matku, ale na její dítě státní příspěvek nenáleží. Paradoxně je ale dítě započítáváno do kapacity zařízení. S dítětem ovšem souvisí vysoké náklady, jako jsou kočárek, výbavička, kojenecká strava, pleny, dětská kosmetika atd,“ dodala Hanka Kupková.

A naprosto proti smyslu okamžité pomoci jde také povinnost i v krizových situacích získat souhlas Oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na úřadu s rozšířenou působností. Tento souhlas lze v praxi získat jen během pracovní doby sociálky. Na situace, kdy OSPOD není v provozu, ale okamžitý zásah je nutný, se ve schváleném znění novely vůbec nepamatuje. Podobných problémů je v navrhovaném zákoně více.

Ne všechny děti mají to štěstí, aby mohly žít spokojeně a šťastně. Foto: FB FOD
Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close