Praha

Léto na pražských náplavkách – 2. – levobřežní Hořejší nábřeží. Trhy a zajímavé akce

Trochu pomaleji ožívají prostory na smíchovském břehu Vltavy. Pražané si teprve zvykají na to, že náplavka není jen oblíbenější Rašínovo nábřeží, ale i část pod tím Hořejším. Smíchovský břeh je přitom oázou klidu a nabízí výhled na historickou dominantu Prahy Vyšehrad a unikátní Železniční most.

I zdejší korzo bude určeno relaxaci, procházkám a možná i akustickým koncertům. V kobce číslo 17 bylo navíc vybudováno komunitní centrum, které provozuje Radnice Prahy 5. Prostor bude zasvěcen veřejným akcím, jako jsou výstavy, besedy nebo autorská čtení. Od půlky července by se zde měla konat například výstava pod kuratelou Františka Ortmana a Petra Hozmana za účasti celé řady umělců zvučných jmen.

Již od srpna?

„Hořejší nábřeží bylo dříve opomíjeno, což je dáno horší dostupností z centra města, ale i nižší intenzitou slunečního svitu na této straně řeky. S otevřením rekonstruovaného Železničního mostu by se však mohla situace změnit,“ říká Petr Hozman. Ten zároveň prozradil, že by náplavku mohly již na přelomu července a srpna oživit nejrůznější společenské akce a trhy. „Zatím je to ve fázi projektu, mělo by se jednat o maximálně čtyřicet stánků. Chceme se držet jisté unifikace a pracovat pouze s černou, béžovou a bílou barvou. Velký důraz je třeba klást na bezpečnost, a nejen proto intenzivně spolupracujeme s Policií České republiky a odborníky, kteří se specializují na tzv. crowd safety management,“ dodává Petr Hozman.

Na Rašínově nábřeží budou ve zrekonstruovaných prostorách dále působit společnosti Zyos nebo Avoid Gallery, na Hořejším nábřeží Kavárna Cibulák.

Náplavky by neměly být jen místem zábavy a spotřeby. Město i jejich správce myslí i na ekologickou udržitelnost a bezpečnost návštěvníků. Po rekonstrukci technického zázemí kobek prostory už odpovídají hygienickým standardům současnosti, ve třech rekonstruovaných kobkách byly vybudovány toalety. Oproti dřívějšku bude kladen také větší důraz na bezpečnost davu shromažďujícího se na náplavkách nebo na označení únikových východů.

„Strategie pro budoucí využití náplavek byla připravena především s ohledem na život Pražanů. Je mým cílem, aby v centru Prahy vznikla volnočasová zóna, kterou budou opakovaně navštěvovat občané všech věkových kategorií a rodiny s dětmi,“ dodává Jan Chabr.

Nejdříve tu byly vory

Celková koncepce vyvýšených nábřeží začala vznikat už v roce 1841 jako ochrana proti povodním. Mohutné zdi nejoblíbenější části na Rašínově nábřeží byly dokončeny v roce 1910. V minulosti však prostor kolem řeky nesloužil pro kulturní vyžití Pražanů, ale lidem, kteří se živili vorařstvím.

Nepřehlédněte:  Praha chystá parkovací revoluci, zdraží pro SUV, návštěvníky i rezidenty

Ještě okolo roku 2006 na březích Vltavy parkovala auta. Náplavky, jak je známe dnes, se k životu začaly pomalu probouzet v roce 2009. Tehdy se však ještě stále jednalo o pár ojedinělých akcí. Spolu s novou koncepcí pražských břehů vznikla v roce 2014 funkce Městského správce nábřeží, kterým se stala společnost Trade Centre Praha a která vnesla do života u řeky řád.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Související články

Back to top button
Close
Close