Praha

Home office – nač máte právo a nač si dát pozor?

Pandemie nemoci COVID-19 dopadá velkou měrou i na zaměstnavatele. Ti jsou nuceni měnit dosavadní způsob práce, uzavírat pracoviště nebo dokonce propouštět. Často se při tom nevyhnou právním přešlapům, před kterými varujeme. Na co mají zaměstnanci nárok a na co by si měli dát naopak pozor?

Přetiskujeme rozbor časopisu dTest: O home office se hovoří jako o dobrém sluhovi, ale zlém pánovi. Není-li práce z domova vaším šálkem čaje, odmítněte ji. „Home office zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit. Není-li možné vykonávat práci na obvyklém pracovišti, náleží zaměstnancům náhrada ve výši průměrného výdělku,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Jde totiž o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Pracovněprávní vztahy za časů koronaviru

Pokud se dohodnete se zaměstnavatelem na práci z domova, domluvte si i podmínky své práce, zejména náhradu za cenu využití vlastních telekomunikačních služeb a technického vybavení, pokud je máte používat k práci. „Zaměstnavatel často přistupuje k home office jako k benefitu pro zaměstnance, který mu byl poskytnut na jeho žádost. Platí ovšem, že na zaměstnance nemůže přenášet náklady spojené s výkonem práce. Využívá-li zaměstnanec k práci vlastní zařízení, má právo na finanční kompenzaci za jeho opotřebení,“ doplňuje Eduarda Hekšová. Stejně tak má zaměstnanec právo na náhradu za zvýšenou spotřebu energií, lze-li ji určit. Zákoník práce neupravuje konkrétní výpočet, a proto si strany mohou sjednat i paušální náhradu.

Práce na home office s sebou přináší určité odlišnosti. Sami si rozvrhujete pracovní dobu, pokud se nedohodnete se zaměstnavatelem jinak. Za práci přesčas nebo ve svátek vám ale nepřísluší náhradní volno, mzda nebo plat.

Jedná se o zaměstnance, nikoli smluvní OSVČ, například

V ostatním se uplatní stejná pravidla jako při práci z obvyklého pracoviště. Stane-li se vám pracovní úraz, odpovídá za něj zaměstnavatel. Onemocníte-li, máte nárok na náhradu mzdy a následně na dávky nemocenského pojištění. V takovém případě vám zaměstnavatel nesmí přidělovat práci. Stejně se postupuje, když ošetřujete člena domácnosti, za což vám náleží ošetřovné. Pokud je vám nařízena příslušným orgánem karanténa, potom se jedná o stejnou situaci jako v případě vaší pracovní neschopnosti.

Nepřehlédněte:  Praha 3 se připojila ke kampani Dekomunizace, symbolem je Milada

Některá pracoviště fungují v běžném režimu. Zaměstnanec do nich může odmítnout docházet pouze tehdy, pokud by výkon práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval jeho život nebo zdraví. Musí jít o konkrétní a přímé ohrožení, nikoliv pouhé domněnky. Vláda zakázala osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. Neuložila ale zaměstnavatelům povinnost vybavit rouškami zaměstnance.

Smí být nařízena dovolená?

Zaměstnavatelé mohou problémy spojené s pandemií řešit také nařízením dovolené. Tuto skutečnost musí zaměstnanci oznámit nejméně 14 dnů předem, nedohodnou-li se na kratší lhůtě. V důsledku snížení odbytu či poptávky mohou zavést takzvanou částečnou nezaměstnanost. „To znamená, že zaměstnancům bude za odpracované hodiny náležet mzda v plné výši. Za zbývající neodpracované hodiny obdrží minimálně 60 % průměrného výdělku,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

V krajním případě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, ale to pouze ze zákonných důvodů. Do úvahy tak přichází rušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a dále nadbytečnost zaměstnance. V takovém případě náleží zaměstnanci odstupné. Pracovní poměr může rozvázat také zaměstnanec. Zde ale platí, že tak může učinit i bez uvedení důvodu.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close