Názory

Hádky o Koněva a Vlasovce musí skončit!

Protože se nám letos diskuse o květnovém osvobození trochu vyhrotila, rád bych Vám sdělil osobní zkušenosti naší rodiny z květnových dnů, ať si každý udělá obrázek, jak to bylo.

Je úplně hloupé se hádat, kdo měl jakou zásluhu. Tehdy byli Pražané rádi za každou pomoc. Bylo to jako černá můra. Můj táta bojoval ve Strašnicích na barikádách, tak hodně vyprávěl. Ty barikády můžete vidět na dobových fotografiích. Byly na Černokostelecké v místě, kde končí Vinohradská a kříží se Starostrašnickou. Na obr.2 je první vlna, která byla na rohu, kde je dnes pošta. Na obr.1 je druhá vlna, ta byla zhruba o 500 metrů dále, jak je dneska Prima (bývalý Vodafone). Tramvaje tam dali z místní vozovny. Náš dům byl dva bloky odtud, jak je krematorium, tak to měl táta kousek a jako jinoch se zapojil jako spojka. Ostatně pistoli z povstání měl doma i s náboji schovanou až do smrti. Byl to mazec. Němci se s tím nepárali, ale odvetné masakry civilního obyvatelstva jako na Pankráci zde neprobíhaly. Nebo aspoň o tom nevím. Tanky přijely směrem od Malešic.

Obr.1 Barikády z května 1945. Vinohradská ulice, roh se Starostrašnickou, Strašnice Praha 10. Foto: jac

Jinak ona to fakt nebyla sranda. Maminka byla v tý době na naší chalupě u Zákolan a tam jely taky německé tanky na pomoc Praze, jenže kladenští partizáni udělali záseky v zákrutách mezi Trněným Újezdem a Zákolany. Sedláci vyběhli to odklidit, aby to tam Němci nevystříleli. Jinak by všechny bez milosti postříleli. Pařezy jsou u silnice dodnes.

Stejně tak naše babička z tátovy strany byla postavena v Praze ke zdi na klasický odpočítávání na desátého. Nevyšla na ní řada, tak jí nezastřelili, byť byla původem sudetská Němka (jenže si za války vzala dědu Čecha a přijala české občanství). Nic neudělala, jen šla náhodně kolem a Němci stříleli civilisty pro výstrahu nebo odvetu za něco. Nikdo nevěděl. Byla tam dojemná scéna, že se starší pán dal zastřelit místo nějakého kluka. Němcům to bylo jedno, každý desátý dostal kulku.

Nepřehlédněte:  Koronavir prověří naši solidaritu

Rudá armáda v bojovém smyslu v Praze už nezasáhla. V taktickém ale ano, protože bez hrozby jejího příjezdu by Němci Prahu nikdy nevyklidili. Naopak Vlasovci do bojů v Praze aktivně zasáhli a moc povstalcům pomohli (měli těžkou techniku a tanky), ale z taktického hlediska by Němcům problémy nedělali. Prahu opustili před příjezdem Rusů, aby jim nepadli do zajetí. Tedy tak. Dík patří oběma. Nezapomínejme, že v Praze tehdy byly i předsunuté hlídky Američanů, kteří vzbudili velký ohlas. Bohužel, domluvená demarkační linie jim zabránila v rychlém postupu na Prahu. Zastavili se zbytečně u Rokycan už 7.května. Tady byl problém, že po odchodu Vlasovců, nemožnosti příjezdu Američanů v Praze vzniklo silové vákuum, kterého Němci využili k masakrům. Tam každou hodinu zabili stovky lidí. Na Rusy se čekalo, jak na boží spasení. Proto taky pak ta strašlivá pomsta na civilním německém obyvatelstvu. Jejich vojáci se s civilama taky nepárali. Vše je tak absurdní, když si uvědomíme, že už týden byl Hitler mrtvej a Berlín padl.

Tyhle spory o sochy proto jsou tak nesmírně trapné. Sochu si zaslouží úplně všichni. Rusové, Američané i Vlasovci. Ale hlavně Pražáci, za tu odvahu a nesmírné utrpení.

A k těm Rusům. Ihned po příjezdu si začali vyřizovat účty s místními ruskými emigranty. To zase v činžáku, kde bydlela později babička na rohu Průběžné a V Olšinách byly ještě donedávna kulky ve stropě chodby kruhového schodiště. To tam vystříleli příslušníci SMERŠ, jak tam naběhli a všechny zatýkali. Pak je odvlekli asi na Sibiř.

Na druhou stranu z mámy strany měli doma ubytovaného Rudoarmějce. Přišel a prý tři dny v kuse spal, pak se najedl, poděkoval a odešel. Mámě bylo pět, tak se na něj chodila tajně koukat.

O tomhle se nedá spekulovat. Ty hádky už musí skončit…

Nepřehlédněte:  Praha v době covidové
Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close