Krimi

Půjde komunistický pohlavár Štrougal sedět?

Poláci touží dostat bývalého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala za mříže. Tamní Institut národní paměti zvažuje, že vyzve českou stranu, aby na něj vydala mezinárodní zatykač. Důvodem jsou zločiny komunismu na tehdejší československo-rakouské hranici, které se staly v 60. letech minulého století.

Polští vyšetřovatelé z Institutu národní paměti krakovského oddělení IPN chtějí, aby byl jeden z posledních žijících pohlavárů, dnes 95letý Lubomír Štrougal, zatčen a vydán do Polska. Viní jej za smrt Poláků, kteří se snažili v 60. letech utéct za hranice na Západ.  Byli buď zastřeleni, zabiti elektrickým proudem nebo brutálně roztrháni psi pohraničníků.

Zabil je elektrický proud

Na nápad postavit Štrougala před soud upozornil polský list Rzeczpospolita. Polský prokurátor Wojciech Pardyak uvedl, že podél československo-rakouské hranice pohraničníci vybudovali tři rovnoběžné řady ostnatých drátů. 

„V té prostřední řadě byl elektrický proud o napětí 4 až 5 tisíc voltů. Chyběly tam však cedule varující před nebezpečím smrti po zasažení elektrickým proudem,“ uvedl deník.

Institut má prý informace, že někteří někdejší pohraničníci s polskými uprchlíky zacházeli velmi brutálně. Jeden z nich vypověděl, že po zásahu jistého Poláka se elektrický proud vypnul, ale pohraničníci místo toho, aby tohoto člověka zpoza zátarasy vyprostili, do ní proud znovu pustili, aby ho zabili.

Na hranicích za totality zemřelo mnoho lidí. Foto: archiv

Komisaři institutu zjistil identitu 31 Poláků, kteří zahynuli na československo-rakouské hranici. Po kremaci byly jejich ostatky uloženy v bezejmenných hrobech v Brně, Českých Budějovicích a Bratislavě.

Kompletní důkazní materiál

„Vypátrat, kolik Poláků přesně při útěku přes Československo zemřelo, je nesmírně obtížné, protože v dokumentech československé státní bezpečnosti jsou jména polských obětí často zkomolená,“ řekl polský prokurátor Wojciech Pardyak s tím, že z Polska se nejčastěji snažili utéct mladí lidé, kteří ještě nezaložili rodiny, a jejichž nejbližší příbuzní už nežijí.

Nepřehlédněte:  Pobodání v metru. Hledají se svědci. Zločinec ukousl ucho

Prokurátor tvrdí, že i přes toto se podařilo shromáždit kompletní důkazní materiál a vyšetřování se dostalo do fáze, kdy se zkoumá, zda je možné hnát před spravedlnost ty, kteří za smrt polských občanů mohou.

Český policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu loni v listopadu sice zahájil stíhání Štrougala, někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše a exministra vnitra Vratislava Vajnara kvůli střílení na československých hranicích, nicméně se nepředpokládá, že by tito bývalí pohlaváři šli za mříže. Už jejich věk a zdravotní stav by to nejspíš neumožňoval.

Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. Mnozí ale zazlívají i českému státu a zvláště bývalého prezidentu Václavu Havlovi, že tyto procesy nebyly řešeny hned po pádu železné opony, po Sametové revoluci v roce 1989.

„Proč Havel a jeho company tohle neudělali hned? Proč se čekalo, až tihle budou nad hrobem, vždyť je to směšné hnát dneska 95leté dědky před soud,“ myslí si někteří lidé diskutující na sociálních sítích.

Pokud by se i soudní proces konal, bude trvat řadu měsíců a není jisté, zda se případní obžalovaní rozsudku vůbecc dožijí.

Tagy
Pokračovat ve čtení

Související články

Back to top button
Close
Close